Kdo jsou oběti zla?
Čtrnáct mrtvých a dvacet pět zraněných. To je výsledek řádění vraha v předvánočním čase na fakultě pražské Univerzity Karlovy. Všichni jsou obětmi.
Naše legislativa specifikuje, že obětí se také rozumí fyzická osoba, které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, etc... Mrtví a zranění, těm všem ublíženo bylo. Avšak nejenom jim, protože za újmu na zdraví lze bezpochyby považovat i osobní traumata ostatních členů naší společnosti.
Hned po přímo postižených jsou to studenti, učitelé a personál fakulty. Příbuzní, zejména matky, otcové a sourozenci. Přátelé, kamarádi, známí, kolegové. Příslušníci policie, záchranné služby, hasiči, zdravotníci v nemocnicích a další, kteří se přímo či nepřímo podíleli na záchraně zraněných nebo pečovali o těla zavražděných.
Je tu ještě někdo. Duševně nemocní, kteří mají nalomenou psychiku i bez děsivých událostí, senioři a osamělí. Těžce nemocní upoutaní na lůžko, kteří sledovali televizi, poslouchali rádio nebo četli zprávy na Internetu. I za normální situace mívají pocity bezmoci, v ten zamračený a temný den se jim muselo zdát, že svět okolo nich se zbláznil.
Dokonce žrouty, kteří se na zlu přiživují a snaží se z něj ukousnout co největší díl, lze považovat za oběti. Střelcův čin je jím sympatický. Spekulují o něm na sociálních sítích, obdivují ho a vyhrožují svému okolí. Několik stovek jich policie kvůli tomu vyšetřuje. Psychika žroutů musela být narušena už dříve a střelba jejich úchylky prohloubila.
Ostatních se událost také dotkla. Více těch, kteří jsou empatičtí, přemýšlivější, zádumčivější, ale ani další ušetřeni nebyli, i když si sami myslí opak.
Všichni utrpěli a dodnes zažívají svá vnitřní traumata. Někteří v noci nespí nebo mají špatné sny. Jiní se cpou sedativy. Další občas vybuchnou bez příčiny. Také se najdou tací, kteří mají z ničeho nic strach vstupovat do prostor velkých budov nebo se přestali ze dne na den dívat na filmy s jakýmkoliv násilným obsahem.
Je tady ještě jedna skupina.
Objevuje se v mediálním prostoru pod články nebo diskutuje na sociálních sítích v tomto tónu:
"Ti mladí vůbec nezažili, co znamená skutečné duševní utrpení."
"Přál bych jim válku, to by teprve viděli!"
"Studenti jsou rozmazlení rodiči i dobou, nemusí chodit na vojnu a potom se zhroutí z každé pitomosti."
"Není divu, že jsou z toho špatní, když studují směr, který jim bude v životě nanic."
"No, jo, mamánci potřebují utřít slzičky psychiatrem."
"Kdyby zažili koncentrák, určitě by si nestěžovali!"
Převážná část autorů komentářů se rozhodla vytvářet jakýsi žebříček, která událost je horší. Na první místo dávají válku, na druhé fyzické utrpení, na třetí vážnou dopravní nehodu, a tak dále. Zajímavé je, že čin šíleného střelce je kdesi vzadu na posledních místech.
Co je v moderní společnosti nové, oproti dobám minulým, je určitě větší psychologická pomoc. Lidé, kteří se vrátili z válek nebo koncentračních táborů, se svým blízkým nesvěřovali a lékařskou péči, odpovídající době, měli minimální. Své problémy řešili alkoholem, opuštěním rodiny a občas sebevraždami.
Ale jinak...
Není rozdíl v šoku z vojáka rozstříleného ve válce, vězně týraného esesákem, zdevastovaného těla motorkáře při dopravní nehodě nebo zabitého studenta ve škole. Sebelepší psycholog nemá kouzelnou hůlku, kterou mávne a vyléčí zraněnou duši. Navíc mladý člověk je křehčí nádobou v každé době. Pamětníci z koncentračních táborů vyprávěli, že starší vězeň měl šance na přežití větší.
Je chybou, že zpráv o přeživších studentech je poskrovnu. Měli bychom vědět, jak se s tou hrůzou vyrovnávají. Bohužel je zastiňují neustálé rozbory práce policejních složek. Hlavně, že máme jasno v tom, z jaké vzdálenosti měl pochůzkář dobře mířenou ranou pistolí zastřelit vraha, ale jak se do obyčejného života vrací studenti, co si sebou ponesou dál a zda náhodou nepotřebují pomoc, to nevíme.
Degradovat mladé lidi z Filosofické fakulty tím, že jejich osobní prožitek zla budeme srovnávat v jakémsi pofidérním žebříčku s prožitky zla z válek u předchozích generací, je přinejmenším sprosté. Autoři podobných výroků jsou směšní, protože je samotné žádná podobná událost nepotkala, válku nezažili a koncentrační tábor zahlédli v lepším případě v televizním dokumentu. Tato skupina našich spoluobčanů patří rovněž mezi oběti, jenže úplně něčeho jiného než je tomu u ostatních.
Jsou to oběti vlastní hlouposti.
Psáno pro iDNES.cz v únoru 2024
Náhledový obrázek: Pixabay.com
Jan Šik
Mužovo zrcadlení v jeho osamělých dnech
Způsob žití v současném světě přináší mnoha lidem osamění. Přesto být sám nikdo nemusí. Jak kdo svůj vymezený čas stráví, si nakonec každý zvolí sám.
Jan Šik
Kelímková válka
Je to tady. V České republice vypukla opravdová válka a ne ledajaká. Jde přece o vratný kelímek. A to je vážná věc.
Jan Šik
Falešné zprávy mohou končit masovými hroby
Historie prokázala, že jedna lživá zpráva může spustit řetězec neštěstí. S příchodem umělé inteligence to bude ještě horší.
Jan Šik
O osamělých seniorkách, které dostávají údery do obličeje
Bezdůvodný útok musí být sám o sobě děsivý pro každého. Tím spíše, jedná-li se o starší osamělou ženu.
Jan Šik
Láskyplné hřbitovní poznání s hezkými slovy pro milovaného
Svým nejbližším říkáme tak málo hezkých slov. Abychom k tomuto poznání došli potřebujeme buď čas nebo náhlou událost. Třeba smrt.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Za Raísího truchlí Rusko i Hamás. My to nebyli, ujišťuje Izrael
Do Íránu po smrti prezidenta Ebráhíma Raísího a ministra zahraničí Hosejna Amírabdolláhjána míří...
Zemřel advokát Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské obchodní komory
V neděli 19. května zemřel ve věku nedožitých 65 let advokát, filantrop a prezident Česko-izraelské...
Íránský prezident je po smrti, potvrdila televize. Našly se trosky vrtulníku
Íránský prezident Ebrahím Raísí a ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján zemřeli při nedělní...
Lajky nestačí, věda potřebuje peníze, říká nový ministr Ženíšek
Premium Přichází nový ministr Marek Ženíšek, který má za úkol, slovy Miroslava Kalouska, „tančit na...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 409
- Celková karma 18,74
- Průměrná čtenost 1351x
"Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině". William Blake
Seznam rubrik
- Osobní
- Společnost
- Recenze
- První světová válka
- Druhá světová válka
- Bitvy naší historie
- Fotoblog
- Próza
- Koncentrační tábory
- Tajné společnosti
- Odstřelovači
- Historie
- Křížové výpravy
- Nezařazené