Deník z Guantánama je drsným zrcadlem demokracie

Pouhých 19 mužů z al-Kájdy dne 11. září 2001 zničilo Světové obchodní centrum a zabilo 2 977 lidí. Ani oni nepočítali s tím, jak se jim podaří ovlivnit demokracii západního světa. I o tom vypovídá kniha Deník z Guantánama.

   Autorem je Mohamedou Ould Slahi (arabsky Muhammad walad Sláhí), který se narodil 31. 12. 1970 v městečku Rosso, Mauretánie. V Německu na universitě v Duisburgu vystudoval elektrotechniku s titulem inženýra. Od roku 2000 byl sledován tajnými službami, krátce působil v al-Kájdě. Nyní je zadržován na americké vojenské základně v kubánském Guantánamu. Editorem knihy je americký novinář a spisovatel Larry Siems. Recenzované dílo je z roku 2015, u nás bylo vydáno nakladatelstvím JOTA v roce 2015 o 376 stranách jako elektronická kniha, v překladu Radka Beneše. Žánrově je zařazeno jako literární biografie.

   Jde o první a jediný deník, který napsal dosud zadržovaný vězeň z kubánského Guantánama. Mohamedou Ould Slahi je od roku 2002 vězněný v internačním táboře na americké vojenské základně. Spojené státy americké proti němu za celou dobu nevznesly jediné obvinění. V březnu 2010 nařídil federální soudce jeho propuštění, ale vláda USA toto rozhodnutí napadla. Tři roky po svém zadržení napsal Slahí deník, který je svým způsobem dokumentem historického významu. Je osobní výpovědí i poutavým čtením. 

   "Chápu vztek a pocit marnosti USA nad teroristickými útoky. Ale tím, že budou skákat po nevinných lidech a budou je trápit, aby získali falešná přiznání, nikomu nepomohou. Celý problém to spíš komplikuje. Americkým agentům bych řekl toto: "Pánové! Uklidněte se! Přemýšlejte, než budete jednat! Pokuste se alespoň trošku připustit možnost, že se mýlíte...."

   Předmluvu ke knize napsal prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D., který je považován za našeho odborníka na terorismus a pravicový a levicový extrémismus. V ní uvádí, cituji: "Jeho deník (Slahího) je přitom třeba číst jako dokument člověka, který se snaží vyvinit ze vznesených obvinění proti němu". Jinými slovy, na základě deníku nelze usoudit, zda Slahi spáchal zločiny terorismu, z kterých ho obviňují, či nikoliv. V každém případě při jeho četbě získáte pocit, že jde o příběh člověka, který je nemilosrdně drcen soukolím dějin.  

Hlavní problém vězňů na Guantánamu je ten, že nejsou oficiálně obviněni, to znamená, že nemohou být součástí řádného právního procesu. Situace však není tak úplně černobílá, někdy justice jejich případy posuzuje nebo se k nim vyjadřuje. Mohamedou Ould Slahi je s přestávkami zadržován a vyslýchán zejména v souvislosti s tzv. Spiknutím milénia, při kterém se měl podílet na přípravě bombového útoku na letiště v Los Angeles. Byl vězněn v Mauretánii, jordánském Ammánu, afgánském Bagramu a nakonec byl transportován do Guantánama. 

   "Jseš Arab, jseš mladej, dal ses na džihád, znáš cizí jazyky, byl jsi v hodně zemích, máš titul v technickým oboru." "A co je tohle za zločiny?" řekl jsem. "Vezmi si ty únosce: byli to samý." "Nejsem tady, abych bránil někoho jiného, ale jen sebe. Vůbec mi o jiných nemluvte. Ptal jsem se Vás na můj zločin, a ne na zločiny osoby x nebo y. Na to kašlu!"."

   Byl vyslýchán řadou tajných služeb, která svá podezření zakládají na jeho účasti v al-Kajdě. V devadesátých letech totiž absolvoval její výcvikový tábor, jež cvičil bojovníky ve válce proti Sovětskému svazu, tehdejšímu okupantu Afghánistánu. USA Slahího podrobilo "Speciálnímu vyšetřovacímu programu", schváleném bývalým ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem. Ten obsahuje výslechové metody, zahrnující fyzické i psychické metody mučení, sexuálního ponižování, výhrůžky smrtí vězňům a jejich rodinám. 

Řeknete si, jak je možné, že se takovýto dokument podařilo vydat. Je to hlavně díky úsilí Slahího právníků, kteří mu pomáhají s procesem proti USA, jednoduché to rozhodně nebylo. Na řadě míst se při četbě knihy setkáte se začerněným textem s poznámkou "zásah cenzora" a bude vás to rušit. Týká se to hlavně jmen, míst, ale i řady výslechových metod. Jde o symbol určité rozpolcenosti, která v současné době v západních zemích panuje. Na jedné straně proklamovaná svoboda a demokracie, na druhé straně mučení a cenzura. A to vše v zájmu národní bezpečnosti.

   "Co si mnoho zásah cenzora neuvědomuje, je skutečnost, že muži jsou stejně zranitelní jako ženy, když přijde na sex z donucení, a to zřejmě kvůli tradiční mužské pozici. Obě zásah cenzora se na mě zásah cenzora lepit, a to doslova, jedna zepředu a starší zásah cenzora zezadu, přičemž zásah cenzora celé svoje tělo na moje. Ve stejnou chvíli na mě oplzle mluvily a pohrávaly si s mými pohlavními orgány."

   Než přistoupíte k četbě samotné knihy, uvědomte si, že jde o deník. Pokud očekáváte rychlý spád a akci, budete zklamaní. Setkáte se s popisy míst, charakteristik vyšetřovatelů, spoluvězňů, vlastních pocitů a vzpomínek. Kdo s myslel, že najde něco jiného, bude se nudit. I dialogy a vypravěčský styl tomu odpovídají. Kniha je však určitě výborná pro ty, kteří se zajímají o problematiku terorismu a současné dějinné události. Doporučuji si ji přečíst v teple a bezpečí domova. Lépe si tak uvědomíte, že máme opravdu velké štěstí na to, v jaké zemi žijeme.

   "Slib zrušení vězeňského zařízení na Guantánamu, který dal americký prezident Barrack Obama, se nepodařilo dosud dodržet."

Moje hodnocení: 75 %

Elektronickou knihu Deník z Guantánama lze zakoupit ve formátech ePUB, MOBI nebo PDF za 219,- Kč na www.palmknihy.cz. Kliknutím na dále uvedené logo přejdete na stránku k jejímu nákupu.