300 u Thermopyl: Psychologie

Pro správného válečníka není důležitý počet nepřátel, ale odhodlání a vůle zvítězit a k tomu potřebuje minimalizovat svůj strach. Věděli to už spartští bojovníci ve starověkém Řecku.

   Jednou chtěli Egypťané vědět, proč Sparťané nosí dlouhé vlasy. Jeden z nich odpověděl: "Protože žádná jiná ozdoba nečiní hezkého muže půvabnějším a ošklivého hroznějším. A nic to nestojí." Když přijeli perští vyjednavači těsně před zahájením bitvy u Thermopyl do sparťanského ležení, naskytl se jim podivný obrázek. Všichni muži seděli na zemi a za hlasitého smíchu si pomalu rozčesávali vlasy. Peršany vyvedl z míry jejich klid, všechno vypadalo jako příprava na nějakou zábavnou slavnost. V tomto pradávném rituálu šlo o něco jiného než o parádu. Totiž uklidnit strachem chvějící se tělo a potlačit stres před bitvou.

   Psychologickou přípravu považovali Sparťané za důležitou. V porovnání s ostatními Řeky jich nebylo mnoho a dobře věděli, že bitvy nevyhrává jen početní převaha. Každá agoge, t.j. vojenský výcvik, který zahajovali spartští hoši v sedmi letech, obsahovala spoustu prvků, které zvyšovaly efektivitu přípravy. Ostatně každý vojenský nebo policejní trénink podobné má. Jsou důležitější než vypracované tělo a sebelepší zbraň. Někdy maličký útlý David porazí obrovského svalnatého Goliáše proto, že dokáže přijímat bez zaváhání bolest a rány. Zatímco Goliáš se po prvním úderu Davida složí a už nevstane.  

   Sparťané se například věnovali cvičení tváře, protože oblasti kolem čelistí, šíje a očních důlků považovali za místa hromadění strachu. Cvičitel seděl naproti cvičenci a hodiny a hodiny ho jemně pošlehával olivovou snítkou po tváři, dokud se cvičenec nedokázal uvolnit tak, že na šlehy nereagoval. Tento trénink byl součástí jejich phobologie, t.j. vědy o strachu. Ta učila, že bázeň se rodí v těle a jakmile mu tělo podlehne, vyústí v hrůzu, která donutí člověka utéci z boje. Sparťané věřili, že bozi ve své moudrosti učinili nejbystřejším obranným reflexem smrtelníka ten, který chrání jeho zrak.

   Důležitý byl rovněž zpěv, který také potlačuje strach. Umění zpěvu se ve Spartě oceňovalo hned po vojenských dovednostech. I dnes platí, že silný hlas v hrdle posílí srdce a plíce a vyvolá lepší náladu, a to i tehdy, když zpěv nemůže nikdo jiný poslouchat. Proto také Lakedaimonští zpívali, když táhli do bitvy. Měli dobrou průpravu v tom, aby pořádně otevírali ústa, vdechovali a vydechovali vzduch, aby pořádně zaměstnávali plíce a přiměli tak místa hromadění strachu uvolnit. Existovaly i další metody, které přetrvávají do dnešních dnů, aniž bychom si to uvědomovali.  

   Na otázku co vítězí v bitvě a co poráží nepřítele, pravděpodobně většinu z nás okamžitě napadne zbraně a válečné umění. Sparťané věděli, že je to ještě něco. Phobos, tedy strach. Strach může u nepřítele vyvolat třeba zamračený pohled bojovníka. Čím drsnější pohled, tím krutější příprava. I proto bylo bití považováno za nesmírně důležitou součást výcviku. Nešlo o žádné barbarské nebo sadistické chování cvičitelů. Bolest a utrpení neměly za cíl zlomit vůli nebo pokořit člověka. Z hlediska dnešních měřítek se nám takové cvičení zdá podivné, nelidské a nesmyslné. V podmínkách starověku šlo o otužení bojovníkova ducha proti bolesti.

   Co je nejjednodušším a odvěkým receptem proti strachu? Přece smích. Když nás dnes popadne strach nebo deprese, můžeme si pustit v televizi komedii a máme hned dobrou náladu. Sparťané televizi neměli, ale byli obdařeni darem. Humor jim nechyběl v žádné situaci. Ve vojenských leženích, kasárnách, domovech, na lovu, při výcviku a dokonce v boji se neustále rozléhal smích. Vyprávěly se vtipy, veselé historky, prováděly žerty a přitom se často pilo dobré víno. Král Leónidás se prý řehtal na celé kolo každému vtipu a někdy se smíchy válel i na zádech. Dokonce až do své poslední chvíle u Thermopyl.

Příště: 300 u Thermopyl: Armády

Zdroje:

Wikipedie, Bitva u Thermopyl, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Thermopyl 

Wikipedie, Sparta, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sparta

Knihy:

Kanál YouTube: Trailer k filmu 300: Bitva u Thermopyl