USA: Poslední bitva vzplála (hrrr na Trumpa)

Americké primárky jsou zhruba v polovině a na Republikánské straně se pomalu, ale jistě schyluje k rozhodující bitvě. Zatímco v dosavadních primárkách se delegáti přidělovali většinou poměrně, zítra se začne hrát o velké peníze.

(předchozí článek o fungování amerických primárek)

Ve dvou velkých státech se budou Republikánští delegáti letos poprvé přidělovat stylem vítěz bere vše, takže šťastný výherce získá 99 delegátů na Floridě a 66 v Ohiu. Pro Republikánský establishment to bude zřejmě poslední šance, jak zastavit rozjetého Donalda Trumpa.

Zatímco ještě před půl rokem zaměstnávala Trumpova kandidatura především humoristy v nočních talk-shows, dnes už si nikdo nedovolí jeho kampaň podceňovat. Trump postavil na hlavu všechny politické vzorce i zákonitosti a po úvodních primárkách je jasné, že únava amerických voličů z dosavadní politiky je opravdová. Totální destrukce starých pořádků ve Washingtonu je reálně na pořadu dne a republikánský aparát je poprávu zděšen.  Političtí komentátoři dští oheň a síru, noviny chrlí jeden proti-trumpovský článek za druhým a milionáři se schází s politiky v soukromí malého jižanského ostrova, aby se poradili co s tím. Dokonce i předchozí republikánský kandidát, Mitt Romney, věnoval Trumpovi minulý týden zvláštní projev, ve kterém jeho kandidaturu podrobil zničující kritice. A Trump si dál pouští pusu na špacír a sbírá delegáty. Má jich zatím ze všech kandidátů nejvíc.

Trumpův sžíravý styl byl v poslední době přirovnán k chemoterapii na rakovinu washingtonského establishmentu. Otázkou je, a zítřejší primárky nám v tom hodně napoví, zda jsou voliči na tak drsnou proceduru připraveni.

Delegátská matematika je v tomto okamžiku celkem jasná. Pokud Trump vyhraje Floridu i Ohio, tak získá velký pytel delegátů a bude jen velmi těžké ho o nominaci připravit. Při tom v obou státech budou proti Trumpovi stát "domácí" hráči. Marco Rubio (senátor za stát Florida), který byl ještě před dvěma týdny žhavým želízkem pravověrných Republikánů, ale v posledních dnech hoří a zdá se, že svůj stát neutáhne. Naděje se tak upínají k Johnu Kasichovi (guvernér státu Ohio). Nálada uvnitř Republikánské strany už je natolik zoufalá, že Rubio své příznivce v Ohiu požádal o podporu pro Johna Kasiche, aby se zbytečně netříštily hlasy. I Mitt Romney se přesunul do Ohia, aby Kasiche osobně podpořil, a zatím to skutečně vypadá na Kasichovo vítězství (v tomto okamžiku mu sázkaři dávají 70%).

Strategie anti-Trumpova křídla je celkem jasná. Ponechat ve hře zbývající kandidáty co nejdéle, aby Trumpovi ubírali delegáty, kde to jen půjde. Žádný z Trumpových rivalů nemá valnou naději na získání většiny, ale pokud se dostatek z nich udrží nad vodou, ani Trump požadovanou většinu pravděpodobně nezíská. O Republikánském kandidátovi do listopadových presidentských voleb by se tak rozhodlo až během konventu a tam budou k disposici další politické páky. Došlo by tak k poměrně kuriozní situaci, která v americké politice nenastala už několik desetiletí.

"Zprostředkovaný konvent" (brokered convention), někdy také zvaný "zpochybněný konvent" (contested convention), je situace, kdy v době nominačního shromáždění nemá žádný kandidát nadpoloviční většinu, takže v prvním kole volby, kdy jsou delegáti v drtivé většině povinni respektovat vůli primárních voličů, není vítěz určen. V tomto okamžiku dojde k intenzívním politickým jednáním a poté, co je zhruba polovina delegátů ze svých povinností vyvázána, proběhne druhé kolo. Pokud ani to vítěze neurčí, proběhne další vyvázání, takže ve třetím kole už si většina delegátů může volit prakticky koho chce. A takhle se pokračuje dokud se konvent na někom nadpolovičně neshodne. Legendárním (byť trochu odstrašujícím) příkladem této procedury je Demokratický konvent z roku 1924, ve kterém byl kandidát zvolen až ve 103. kole hlasování (!). Tenkrát se dva lídři, William Gibbs McAdoo a Al Smith, úporně přetahovali o prvenství a ani jeden z nich nechtěl ustoupit. Palmu vítězství si tak nakonec odnesl kompromisní kandidát a původně outsider, John W. Davis, přesně podle pravidla "když se dva perou, třetí se směje". Presidentem se ale v listopadu toho roku stal Republikán Calvin Coolidge. On totiž ten "zprostředkovaný konvent" nedává zvolenému kandidátovi příliš silný mandát a voliči to pochopitelně vycítí. I to by měli Republikáni vzít v potaz.

+++

V roce 2008, během velké hospodářské krize, se naděje americké střední třídy upnuly k Baracku Obamovi, ale bez hmatatelnějšího výsledku. Excesy finančního sektoru nebyly ani potrestány, ani napraveny, odliv dobře placených výrobních míst pokračuje a s ním se příslušně zvětšuje i majetková nerovnost. Podle výzkumů Gallupovy agentury se většina populace domnívá, že země se ubírá špatným směrem. V posledních několika letech se tento názor stabilně drží v rozmezí 60-80% (koncem 90. let to bylo pouze 30-40%). V takové situaci není divu, že voliči dávají mainstreamu hromadně vale a hledají svou novou naději u méně konvenčních osobností, na které by ještě před několika lety zbyla jen poznámka pod čarou v učebnicích historie. Překvapivě úspěšná kampaň senátora Sanderse na druhé straně spektra je důsledkem stejného pocitu odcizení a nespokojenosti se stávajícími poměry: lidem se naslibují hory doly, ale reálná politika se odvíjí od potřeb bohatých sponsorů.

Střední třída bývala motorem americké ekonomiky. Její postavení a zajištění bylo výsledkem více než stoletého úsilí o lepší pracovní podmínky. Postupující globalizace ale umožnila nadnárodním koncernům přesunout výrobu do zemí, kde bylo možné výdobytky střední třídy obejít. Letošní primární sezóna jasně ukazuje, že u voličů už jim to moc dlouho procházet nebude. To má za následek bourání tradičních pravolevých mantinelů a přeskupování ideologických koalic. Mnozí pravověrní Republikáni se dušují, že Trumpa nebudou volit ani náhodou a na straně druhé se mnozí Demokraté stejně důrazně distancují od Hillary Clinton, kterou považují za reprezentantku korporativních zájmů. Dokonce i někteří příznivci Bernie Sanderse jsou připraveni přeběhnout k Trumpovi a naopak. Americký investor a ekonomický komentátor Barry Ritholtz napsal v roce 2010 velice zajímavý esej nadepsaný: "Pravolevé paradigma je pasé. Teď je to Vy versus Korporace". Možná by stačilo, kdyby si noví internacionalisté jeho stať přečetli a zamysleli se, na které straně této nově vznikající barikády vlastně chtějí stát.

Dosavadní výsledky a nadcházející primárky (volební souhrn New York Times)
Výhled pro jednotlivé kandidáty (šance na získání většiny delegátů podle serveru 538)

+++

Jo, a ještě něco. Zajímavý pohled na momentální situaci v presidentských volbách poskytuje sázkařský server predictit.org, kde se nesází na fotbal, ale na politiku. Pokud vás zajímá, jak vidí šance presidenských uchazečů jeho osazenstvo, klikněte si na následující linky. Číslo v prvním sloupci (Latest) zhruba ukazuje pravděpodobnost vítězství daného kandidáta.

Kdo získá Republikánskou nominaci?Kdo získá Demokratickou nomininaci?Kdo bude v listopadu novým presidentem?

Kdo vyhraje Republikánské primárky v Ohiu?Kdo vyhraje Republikánské primárky na Floridě?

Další zajímavé sázky

Můžete si také přečíst, co si o tom sázkaři myslí - viz diskuse pod tabulkami.
(zábavné čtení a také dobrý kurs americké hovorové angličtiny)

Související články:

USA: Bernie SandersUSA: Donald J. Trump