Zdravím pane Řeháčku. Pamatuji na Váš článek z roku 2014, kdy jste psal: "Když po čtyřicátý jedenáctý hledáte totálně zasněžený auto před supermarketem, není to zas tak zábavný jak by se mohlo zdát. Oškrabávání ledu z předního skla se přejí ještě rychleji."

Jak to u Vás letos vypadlo s těmi americkými mrazy, co tak potrápily Chicago?

Zima tu trvala přesně týden, někdy v půlce ledna. Nasněžilo 15cm, pak trochu slehlo a zase 15. Mrzlo cca -10C. Ale už 26. ledna bylo 24C (rekord), takže i ty nejotrlejší zbytky sněhu v roklinkách roztály. Teď už nám kvetou krokusy, ale prý se zase ochladí, tak uvidíme.

Ještě že tu přírodu máme, tam si nervy porovnáme,

ať je jaro, nebo zima.... vždycky je tam prima .

Jo, příroda je terapie. Stromy prý dokonce emitují do vzduchu nějaké látky blahodárně působící na naši psychiku (a tím nemyslím jen kyslík)

Už několik let si všímám trendu, v jehož konec doufám.

I když se občas objeví článek nebo noticka v TV o zbytečném kácení stromů, děje se to dál. Pozoruji to i ve svém okolí. Vždycky se podívám na pařez, z něhož se dá poznat, jestli byl strom už za zenitem nebo dokonce ohrožením pro kolemjdoucí.

Jako by lidé podléhali představě - mladí vpřed. Kdyby dnes bylo tolik starých stromů jako kdysi, cedulek "Památný strom" by muselo být mnohem víc.

Vaše fotky ukazují, že stromy do krásy zrají desítky let, než získají tu svoji jedinečnou "figuru" . Ale dochází často k tomu, že jakmile dorostou do své zralé krásy, člověk je zlikviduje.

Ten náš park má status národního parku (přestože je to jen taková větší Stromovka), takže stromy se nechávají v klidu dožít. To má ale samozřejmě nevýhodu, že velké shnilé větve občas padají na zem. Onehdá mě jedna málem trefila a jeden soused z toho měl před lety otřes mozku. Výjimkou jsou pouze stromy v areálu divadla, které se pečlivě prořezávají (např. 5. fotka zdola).

Ano, třeba pan Václav Větvička je známý botanik.

Ten by se pod strom postavit mohl.

Ale to neznamená, že pod stromem nemůže klidně stát i Olšák.

Stromům je to jedno, kdo pod nimi stojí, když nemá v ruce motorovku...

...nebo molotovku

Takovým stromům na Ukrajině je určitě jedno, zda se vojáček stojící pod nimi dloubá v ruském nose nebo v ukrajinském.

...a teď si představ, že by se Ti pod strom postavil Větvička...to by bylo na titulku

co na titulku - přímo na Nobelovu cenu míru

Stromy, keře, větve...hezká připomínka přírody, včera jsem tady u nás viděla kočičky, jívy...prostě je teplo

Tady už se taky sem tam objevují květy. Včera jsem zrovna dával první vlaštovky na Instáč (@friends_of_wolf_trap)