USA: Antonin Scalia R.I.P.

Včera zemřel v Texasu jeden z 9 soudců Nejvyššího soudu USA, Antonin Scalia. Jeho náhlá smrt znamená zvýšení důležitosti nadcházejících presidentských voleb i nečekané politické manévry na obou stranách parlamentní uličky.  

Antonin Scalia (1936-2016)

Nejprve pár slov k osobě soudce.

Antonin Scalia patřil ke konzervativním členům Nejvyššího soudu a do funkce byl jmenován v roce 1986 tehdejším presidentem Ronaldem Reaganem. Byl tedy služebně nejstarším členem této instituce (věkově nejstarší je však soudkyně Ruth Ginzburgová *1933).

Scalia se narodil roku 1936 v New Jersey do rodiny italského emigranta. Po získání právnického titulu na Harvardské universitě (1960) pracoval v telekomunikační administrativě a později učil na universitě v Chicagu. V roce 1982 byl presidentem Reaganem jmenován do prestižního odvolacího soudu ve Washingtonu. Zde si poměrně rychle vybudoval konzervativní pověst a také uznání v odborných kruzích, které vyústilo v jeho nominaci do Nejvyššího soudu. Jeho písemné závěry - ať souhlasné či nesouhlasné - byly známy pro svůj vytříbený a často zábavný styl.

Jak funguje Nejvyšší soud USA

Nejvyšší soud Spojených států (hovorově přezdívaný SCOTUS - tedy Supreme Court of the United States) je ustaven třetím článkem Ústavy a má 9 členů, které jmenuje president a schvaluje Senát USA. SCOTUS je jednak nejvyšším odvolacím soudem v USA a jednak je soudem ústavním, tedy institucí, která rozhoduje, zda je přijímaná legislativa v souladu či v rozporu s Ústavou.

Pro tyto funkce mu patří v americkém politickém systému významné místo a jmenování soudců je vždy důležitou událostí, často spojenou s intenzívním zákulisním bojem. Soudce lze odvolat jen velmi obtížně a prakticky všichni svou činnost končí odchodem do důchodu (a nebo rezignací). Před smrtí Antonina Scalii měl SCOTUS 4 liberální soudce (v závorce uvádím nominujícího presidenta): Ginsburgová (Clinton), Breyer (Clinton), Sotomayorová (Obama), Kaganová (Obama) a čtyři soudce konzervativní: Scalia (Reagan), Kennedy (Reagan), Thomas (George Bush st.), Alito (George Bush ml.). Stávající předseda soudu Anthony Roberts (George Bush ml.) je sice nominálně konzervativní, ale občas hlasuje s liberálním křídlem, takže má pověst jakéhosi "jazýčku na vahách".

Při tomto rozdělení sil - a s přihlédnutím ke skutečnosti, že současný president Obama je liberální - je jasné, že nominace Scaliova nástupce bude nadmíru delikátní proces. List Washington Post také neváhal a okamžitě označil vzniklou situaci jako zmatek (turmoil).

První reakce

Ve hře je hodně. Demokraté mají sice nominační pravomoc ve svých rukou (president Obama), ale schvalovací řízení v Senátu je naopak v rukou Republikánů (54 vs 46) a ti budou pochopitelně za Scaliu požadovat konzervativní náhradu. Zda jim ji president Obama bude ochoten poskytnout je otázka. Z pozice fungování systému je ale funkční (tedy devítičlenný) SCOTUS vhodnější a proto je jasné, že strana, která bude při nominaci dělat průtahy (a nebo se tak bude alespoň jevit) promrhá část svého politického kapitálu.

Slovní přestřelka na sebe také nenechala dlouho čekat. President Obama už v sobotu oznámil, že v přiměřeném čase bude připraven k nominaci. Vůdce Republikánské většiny, senátor Mitch McConnell, ovšem prohlásil, že Scaliova pozice by se neměla obsazovat až do podzimních voleb, aby se k osobě nového soudce mohli zprostředkovaně vyjádřit také američtí voliči ("The American people should have a voice in the selection of their next Supreme Court justice. Therefore, this vacancy should not be filled until we have a new president").

Na to zase zareagoval vůdce Demokratické menšiny, senátor Harry Reid, který řekl, že neobsazením tohoto křesla by vznikla bezprecedentní situace a současně by to ze strany Senátu znamenalo ostudné zřeknutí se důležité ústavní odpovědnosti. ("It would be unprecedented in recent history for the Supreme Court to go a year with a vacant seat. Failing to fill this vacancy would be a shameful abdication of one of the Senate’s most essential Constitutional responsibilities.")

Na příští týden sice nejsou naplánovány žádné primárky, ale už teď je jasné, že o napjatá politická jednání nebude nouze.

+++

Související články:

USA: Jak vlastně fungují primárkyUSA: Bernie SandersUSA: Donald J. TrumpUSA: the Bank of North DakotaUSA: Študáci a Kantoři