obláček

V dnešním pokračování poetického cyklu "Bez básně a Hany" se nedozvíme jaký byl meziroční nárůst cen nemovitostí v severni Virginii a proč se ani intenzivním čarováním nedá vykouzlit elektrická žehlička.

Čajová konvice na sporáku se chvěla nelíčeným varem. Věchýtky páry se trpělive odvíjely od její oprýskané hubičky a v nestřeženém vzdušném prostoru nad linoleem se prodýchávaly na vzdálenou stranu kuchyňské linky. Zde se elegantně provlékly špehýrkou a počaly stoupat vzhůru jako plynoví horolezci. V chladnějším vzduchu horních pater atmosféry se jich chopila matička Termodynamika a bez okolků je zkondenzovala do malého obláčku. Ten se chvíli otáčel kolem dokola jako cukrová vata na špejli a když byl dostatečně načechrán, pohodlně se usadil na obloze. Vzdušný koráb z tajných přání. Příliš daleko na to, aby se na něho dalo dosáhnout rukou. Ale dostatečně blízko, aby byl vidět jeho zářivý úsměv.

(nepředpověď počasí v e moll)

slzičky rosy dávno klesly ke dnu
lokýnka mlhy vzpurně se vznese
snivá plachetnice kotví v nedohlednu
průsvitná víla zlehka nadechne se

páru hned po ránu rozpustí ve vánku
včerejší chmury převáže stuhou
a než se naděješ, milý skřivánku
sedmero střevíců protančí s duhou

obláček rozezní obrácené číšky
sluneční struny i azurové nebe
připomíná mi chmýří pampelišky
připomíná mi kousek tebe

Alenka opatrně prostoupila nablýskaným zrcadlem a ocitla se v malé kuchyňce. Na stolečku stál šálek čaje a jemně se z něho kouřilo. Alenka se podívala na hodinky a když zjistila, že je teprve půl druhé, popadla šálek za ucho a celý jeho obsah vyprázdnila do dřezu: "Na čajovou párty je ještě moc brzo, holenku."  Ode dveří se ozvalo ostré zaškrábání. Alenčin drak Jabberwock se dožadoval vpuštění dovnitř. Alenka pootevřela dveře a plácla Jabberwocka přes nozdry složenými novinami: "Mazej do sluje, tady nemáš co dělat".  Když se ale vrátila ke stolečku, ke svému úžasu  zjistila, že ze šálku se opět jemně kouří, protože byl až po okraj naplněn horkým čajem. "Curiouser and curiouser", pomyslela si Alenka, složila ruce v bok a změřila šálek čaje přísným pohledem.

dvanáct béžových medvídků
se mezitím přehouplo přes zídku
a podle prvních ohlasů
se ti měkce snesli do vlasů

(jako stránky vypadlé z nedočtené knížky)

pro jedno cinknutí tvých očí
i já přes tu zídku skočím
jen tak - naboso a zcela bez padáku
jen tak - pro radost zvlčilého máku

Solar Stone: Seven Cities

Předchozí díly série Bez básně a Hany