nevadí

V dnešním pokračování poetického cyklu "Bez básně a Hany" se nedozvíme, jaké dobrůtky si nachystat do košíku pro podnikový piknik u cesty a také proč americký stát Nevada nikomu nevadí.

Jako by nějaký horlivý nástěnkář tu scénku vystřihl z kultovního filmu Andreje Tarkovského "Stalker"... Tři ženy, zapadlé ve trávě až po zmáčené okraje sukní, se prodírají opuštěnou krajinou a co chvíli kolem sebe hází orientační matičky omotané silonovými punčochami. Netrmácí se za bohatstvím, ani za komnatou splněných přání. Jejich cílem je malá polorozpadlá hájenka uprostřed lužních hvozdů. Přebývá v ní svatý Tadeáš - zástupce Boha Podzimu. Ze všech nadpřirozených bytostí s trvalým bydlištěm v našem kraji, on jediný má úřední povolení poskytovat občanům certifikované odpuštění. A přiznejme si, kdo z nás by chtěl předstoupit před očistné zrcadlo zasněžených plání obtěžkán zevnitř viditelnými hříchy. Naše trojice se pracně proklestí pásmem pichlavých křovin, prosmýkne se "suchým tunelem" a pak znenadání vybředne do prosvětleného lesa. Kam jen oko dohlédne, říjnové barvy se prokrajují vzduchem a pletou se dámám pod nohy. Staleté buky se připravují na poslední maškarní bál sezóny. Čerstvě opražené listí křupá pod jehlovými podpatky. Za ohybem potoka začínají probleskávat obrysy zchátralého stavení. K uším zemdlených hrdinek dolehnou útržky neartikulovaných skřeků. Cestovatelky zavětří, upraví se a přidají do kroku. Když dorazí k brance, není již žádných pochyb. Z horního patra hájovny se nese příšerný řev. Znejistělé hříšnice opatrně vstoupí. V zaprášené předsíňce se domluví očima a pomalu začínají stoupat po skřípějících schodech. Za pootevřenými dveřmi ložnice se sešikují a bojácně nahlédnou dovnitř. Na nepovlečené posteli zběsile poskakuje rozjívený divous v celotělových podvlékačkách a děravých ponožkách. Na první pohled je vidět, že má zaťaté pěsti a zcela nepříčetný výraz ve tváři. Jeho horečnaté oči prosakují prostorem a skrz hustý porost zanedbaného plnovousu se společně s funěním prodírá i orgiastické halekání: "To jsem já!! To jsem já - král tří pavučin!"

(odpustek podzimní)

listí v ráji se červená
a pod stromem eva dí
to nakousnuté jablko
mi vůbec nevadí

déšť se ti vjídá do vlasů
a já jako princ všech mamlasů
s cihlou v kapse klesám ke dnu
od racků kdesi v nedohlednu
přichází rozchechtaná zpráva
úrodu léta mi vítr očesává

jablíčko dopadlo na talíř rulety
u stolu číhal básník prokletý
křehkosti tvé jméno je žena
světice v pokušení uvržená
a já jako dobrák od kosti
navlékám vinu do ouška milosti

staré mosty jsou zbořeny
jako listí z tebe opadám
zimou probrodím se sám
a na jaře vrátím se kořeny

plamínek v pekle se červená
léto nás naposled pohladí
a dlouhá cesta domů
mu vůbec nevadí

+++

Golden Big Band Prague + Prime Time Voice: Nevadí

Předchozí díly série Bez básně a Hany