břízám

V dnešním pokračování poetického cyklu "Bez básně a Hany" se nedozvíme proč si křemeňáci tvrdohlavě vybírají březové háje a jaká je dnešní předpověď počasí pro Českomoravskou vrchovinu.

Minulý týden jsem seděl v parku a byl krásný baboletní den. Listy zrály, kobylky si vybalily svá zapouzdřená fidlátka, aby si mohly ještě naposledy vrznout, a do toho si divní pavouci přehazovali cívky s nitěmi ze stromu na strom. Čas uvízl v jejich pavučinách. V jednom okamžiku prolétalo kolem hejno slov a tak mi to nedalo a vyfotil jsem je. Na zmačkanou účtenku z čínské restaurace. Už jsem dost starej na to abych věděl, že slova se nevracejí. Cvak.

 břízám
břízáš
břízáme

poslední den léta zaháníme vítr
odjíždíme a počasí je stejně rozpárané
jako když se brzy zrána vstane

listí se trhá v korunách bříz
  z písní vykrádám vůni loňských vín
mlázím vlají cípy bílých říz

odjíždíme - tak zase do dna a do roka
  chvíli se bez hnutí vyhřívám na slunci
jako černé kotě vytažené z potoka

padající lístek léto do dlaně říz
  kapičku po kapičce mízu odpouštím
  podzim se vkrádá ke kořenům bříz

v trávě posbírám tvé vysypané korálky
  divokým husám naposled zamávám do dálky
  i očím obtisknutým v plachtách slz
v bludném létokruhu osudu
potichu odpouštím
břízám

John Kander: Still of the Night (1982)