Zelená Lítačka pražská
Jako kluk jsem tramvají kupodivu jezdíval rád a nějaký čas jsem si dokonce přál stát se jejím řidičem. Hranatá dřevěná krabice s jedním nebo dokonce dvěma zapřaženými vagónky, s občas vypadávající kladkou místo pantografu a s tyčí na ruční přehazování výhybek. Uniformovaný řidič, obsluhující dvě kruhové páky, reostat a brzdu, a šlapající na malý kulatý pedálek zvonku. V prvním voze paní průvodčí sedící v kukani, ve druhém a případně třetím procházející konduktér s koženou brašnou. Lístky s celou řadou čísel, na nichž bylo třeba proštípnout číslo tramvaje, čas a také místo, kde pasažér nastoupil. Stály šedesát haléřů, pro děti třicet. Nu, posuďte sami, nebylo v tom kus romantiky? Pro malého kluka rozhodně ano.
Idylku jízdenek s modrým písmenem D odvál čas a nahradil je maličkými nudnými lístečky, které si člověk samoobslužně vytáhl z automatu po vhození mince a zmáčknutí páky. Pak přišly první tramvajenky, ty už byly zajímavější. Kartička s fotkou a s chlívečky pro nalepování měsíčních známek. Ty si každý žáček či studentík mohl zakoupit za pětatřicet korun, dvakrát ročně musel ukázat potvrzení o studiu.
„Já ti ho roznejtuju,“ chlapsky zažertoval prodavač s mým středoškolským spolužákem, který svou tramvajenku nosil v zadní kapse kalhot a měl ji mazácky rozdrbanou. Předmět roznýtování zůstal nevysloven, ale my puberťáci dobře věděli, co tím ten dobrý muž myslí. Asi měl zrovna dobrou náladu a při nudném prodávání známek nám chtěl trochu nahrát.
Léta šla dál, lístky a tramvajenky měnily cenu i tvar, aby se na dlouhý čas ustálily na černé „knížečce“ se třemi přihrádkami. Do jedné se zasunula vlastní průkazka, do druhé pražský kupón a do té třetí kupón příměstské dopravy pro nás přespolní. Vše bylo průzračně jednoduché, jednou za měsíc, kvartál či rok vyměnit kupóny, revizor krátce koukl a viděl, stejně tak řidič příměstské dopravy, jemuž se tramvajenka musela při nástupu ukazovat.
Zhruba před deseti léty zasáhla moderní doba plastových karet i městskou dopravu, s obrovskou slávou a velkolepými plány se zrodila pražská Opencard. Do příměstských autobusů přibyly čtecí strojky, revizoři a vlakoví průvodčí byli vybaveni přenosnými čtečkami, my cestující jsme vyměňování papírových kupónů nahradili dobíjením těmi pomyslnými. Vlastně, co to říkám, virtuálními nebo elektronickými, to zní líp.
Jenže autobusové čtečky občas nečetly, jak měly, někdy zapřely ten pomyslný kupón, jindy se zasekly a potřebovaly restartovat, občas odmítly kartu jako takovou. I nastala doba zbytečného zdržování při nástupu a dohadů s řidičem, v horším případě s revizorem. Velkolepé sny o tom, nač všechno bude možné Opencard použít splaskly a nahradily je vleklé spory magistrátu s dodavatelskou firmou.
Nyní se prý konečně blýská na lepší časy, paní primátorka nám místo červené Opencard vyhrožuje (pardon, chtěl jsem říct slibuje) zelenou Lítačku. Že by snad měla být ještě modernější, než byla Opencard, s ještě univerzálnějším použitím a se značným ušetřením nákladů. Inu opět velké ambiciózní plány.
Co by to, přeloženo do řeči nás cestujících, řidičů MHD, vlakových průvodčích a revizorů mohlo znamenat? Čas velkých změn. Zhruba milion pasažérů červenou kartičku vyhodí a vyběhá si místo ní zelenou, samozřejmě s novou žádostí a novou fotkou. Budou stávající čtečky Opencard umět pracovat s Lítačkou? Bojím se, že nastoupí argument „jak by ty zastaralé poruchové mašiny mohly dokázat číst takovou moderní skvělou vymoženost, jakou je Lítačka?“ Kéž bych se mýlil, ale pokud ne, bude potřeba pořídit několik tisíců nových čteček, namontovat je do autobusů, rozdat revizorům a vlakovým průvodčím. Ti budou v přechodné době souběhu určitě rádi chodit se dvěma za pasem. A těch nákladů z kapes nás daňových poplatníků, raději snad ani nedomýšlet.
Chápu, že dávná doba cinkajících tramvají s vypadávající kladkou a papírových lístků s mnoha čísly a modrým D z mého dětství je nenávrat pryč, ani bych se do ní vracet nechtěl. Společně s mými klukovskými sny ji čas dávno odvál, ale jeden sen mi vydržel až do dnešních dnů. Chtěl bych mít tramvajenku, která je spolehlivá, nezdržuje při nastupování, nikoho nerozčiluje a je co nejméně nákladná jak pro nás cestující, tak pro jejího provozovatele. Ale asi jsem snílek a možná by bylo lepší, kdybych místo MHD jezdil na té Šimkově splašené krávě. Rozhodně bych se u toho tolik nemačkal.
Jan Pražák
Úskalí živočišných biopotravin
„Tyhle jogurty jsou bio, ty si koupím a pro manžela je vezmu taky. Jsou lepší, protože v sobě nemají žádnou škodlivou chemii. Věrko, ty si je nevezmeš?“ Optala se vemlouvavě postarší kudrnatá černovláska své kamarádky.
Jan Pražák
Věrná až za hrob?
Celé to strastiplné období začalo v jaře před pěti léty, když Zdeňkovi diagnostikovali zhoubný nádor v pokročilém stádiu. Spokojený život celé rodiny se tehdy ze dne na den zhroutil a změnil v čekání na zázrak.
Jan Pražák
Arture, ty rošťáku, ty se mi snad zdáš!
Nebudu ten šumavský penzion jmenovat, sice by si to zasloužil, ale reklama zde není povolená. Řeknu jen, že šlo o rodinný podnik nedaleko Kašperských hor, ve kterém jsme se stavili loňského podzimu na pár dní v rámci dovolené.
Jan Pražák
Intrikánka
„Jsem ráda, že jsi mě vytáhla, Mílo, dáš si taky aperol?“ Zeptala se mě nakrátko střižená hubená černovláska s jehlovými náušnicemi. Všechno na ní bylo tak nějak špičaté. Úzký nos, pichlavé oči, štíhlé prsty s výraznými nehty.
Jan Pražák
Mala pečovatelka
Mezi Vánocemi a Novým rokem se v naší závodní jídelně pravidelně nevaří a my strávníci býváme nahraní. S heslem: „nalov si, jak umíš“ jsem si prvního dne skočil do řeznictví a zakoupil teplou sekanou v housce.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Nejraději měli Češi EU za předsednictví. Vlnu nevole vyvolala migrační krize
Největší nespokojenost s členstvím Česka v Evropské unii byla v době migrační krize. V roce 2016...
Česko slaví 1. máj. Na Střeleckém ostrově se hádali komunisté s aktivisty
Přímý přenos Odstartovaly každoroční oslavy prvního máje. V Praze pořádají tradiční setkání strany hnutí a...
Hasiči při pálení čarodějnic zasahovali u dvacítky požárů, často zbytečně
Na mnoha místech Česka se během včerejšího posledního dubnového večera rozhořely ohně při tradičním...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Pronájem prostorného 1+kk ateliéru (53m2), Praha 8, Libeň
Březenská, Praha 8 - Libeň
17 000 Kč/měsíc
- Počet článků 2130
- Celková karma 30,56
- Průměrná čtenost 1301x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.