Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Proboha, lidi, pohlídejte mi ji!

Do toho vlaku jsem se dostal vlastně náhodou. Původní záměr byl cestovat z práce domů jako obvykle metrem a busem, ale když na náměstí Republiky zahlásili náhlé přerušení provozu, otočil jsem to na Masaryčku a sednul na Elefanta.

Pro méně znalé musím upřesnit, že jsem k přepravě nevyužil sloní hřbet, nýbrž pohodlnou soupravu příměstského vlaku, nesoucí toto zvířecí označení. A dlužno přiznat, že jsem byl poněkud rozladěn, neb tato komplikace znamenala jisté zdržní, a tudíž následnou nelibost mé drahé manželky, chystající doma k večeři lahodné křupavé bramboráky. Nebo cmundu, chcete-li, vošouchy, případné další krajové synonymum této vybrané lahůdky si dosaďte dle své libosti.

„Jé, maminko, to je Bart. Co tady dělá?“ Překvapená otázka zazněla z úst sotva tříleté copaté dívenky, sedící u okýnka vedle své rodičky na vlakové čtyřsedačce. Předmětem jejího dotazu nebyl žádný školkový spolužák, nýbrž pes, který právě dorazil společně se starším pánem, usednuvším naproti mamince. Já tam byl pouze do počtu a spočíval na posledním místě čtyřsedačky naproti dívence.

Tedy pes, abych to upřesnil. Jednalo se o nádhernou černobílou border kolii s ukázkově protaženým čumákem a, mohu-li to říct takto po lidsku, s úsměvem ve tváři, pravděpodobně způsobeným naší přítomností. Byl to prostě na první pohled pes lidumil.

„Ale kdepak, Věruško, to není Bart, ten je teď doma u sousedů, tenhle je mu jen hodně podobný,“ vyvedla maminka svou ratolest z omylu. Větu sice vyřkla vstřícným hlasem, ale bylo na ní znát, že se přemáhá. Navíc byla maličko pobledlá, jakoby bojovala s nějakým problémem.

„To je Renda, dobrý den, Rendo lehni... tady k mým nohám. Buď hodná a neobtěžuj ostatní,“ prohlásil starší pán, čímž nám vlastně objasnil, že nejde o pana psa, nýbrž o fenku.

Vlak se zvolna rozjížděl, nastala chvilka klidu a já mohl pozorovat zvláštní nenápadnou hru dospělé fenky a člověčího mláděte. Věruška byla zjevně na černobílé border kolie zvyklá, nejspíš se kamarádila se sousedovic Bartem a zřejmě ani Renda neměla k dětem daleko. Celá hra začala očima, ty dvě po sobě napřed toužebně pokukovaly, a poté pokračovala nenápadným přibližováním. Fenka, pamětliva povelu svého pána, se vleže pozvolna přisouvala po zemi k dívence, zatímco Věruška se namáčkla až na okraj své sedačky, co nejvíc předklonila a natáhla obě ruce ve snaze na Rendu dosáhnout.

„Věrčo, nech ji. Má sice košík, ale je to cizí pes, tak ji neotravuj a sedni si rovně.“ Maminčina slova, doprovázená usazením dcerky doprostřed sedačky, byla sice stále vlídná, avšak vyřčená neobvykle přiškrceným hlasem.

„Rendo, zpátky... Nebojte, ona je zvyklá na mou vnučku,“ oslovil starý pán napřed svého psa a hned poté maminku, a přitom popotáhl zvíře zpět ke svým nohám.

Vlak právě zastavil ve Vysočanech a my mohli v nastalém tichu zaslechnout zvláštní zvuky, na hony vzdálené od klasické směsice lidských hlasů ve veřejném dopravním prostředku. Připomínaly tiché šplouchání nebo snad vzdálené tlumené bublání a jejich původ nebyl až do příštích okamžiků vůbec jasný.

„Proboha, lidi, pohlídejte mi ji... Já už to nevydržím, fakt musím... Já ten hermelín neměla jíst... Věruš, neboj, hned se vrátím...“ Pronesla, ba téměř vykřikla Věruščina maminka teď už úplně zelená ve tváři, vyletěla ze sedačky a bezmála rychlostí světla upalovala do míst, kde mívá Elefant WC.

„Mami, kam jdeš? Maminko, proč utíkáš? Mamíí, vrať séé?“ Tak to víte, tři roky jsou tři roky, kdo má nebo někdy měl co do činění s takhle malým dítětem, určitě zná své. Věruška, možná hodně fixovaná na svou rodičku, snad popletená jejím náhlým a neodvratným úprkem, v tu chvíli zazmatkovala, ještě cosi vykřikla a chtěla se rozběhnout za maminkou.

Snažil jsem se ji zachytit, vysmekla se mi. O totéž se pokusil starý pán, také bezúspěšně. Jediný, respektive jediná, kdo si v nastalé situaci věděl rady, byla Renda. Holt ovčácké geny jsou ovčácké geny, starost o svěřence je jí vlastní a možná maminčině prosbě o pohlídání ratolesti rozuměla. Fenka v tu chvíli vyskočila z podlahy vagónu, jakoby byla na pružinu, vlastním tělem zahradila Věrušce cestu a hlubokým konejšivým hlasem pronesla několikrát za sebou hlasité uklidňující pomalé: „Haf!“ Dívenka se překvapením zastavila, chvíli nevěřícně zírala na fenku, čehož ona využila k tomu, aby ji jemně, ale rozhodně dostrkala čumákem zpátky do sedačky.

Všechno se seběhlo natolik rychle, že ani já, ani starý pán jsme nedokázali postřehnout detaily komunikace mezi dospělou fenkou a člověčím mládětem. Výsledek však byl jednoznačný, ve chvíli, kdy se Věrčina maminka nyní už s normální barvou ve tváři vrátila na své místo, byla svědkem zajímavého obrázku. Mohla vidět dcerku, jak spořádaně sedí na svém místě, štěstím bez sebe drbe za ušima psí hlavu, spočívající jí na klíně, a to vše za doprovodu hlučných úderů fenčina ocasu o zem.

Rád bych si nastalou idylku právě vzniklého přátelství mezi fenkou a dívenkou vychutnal o chvilku déle, ale nebylo mi dáno. Vlak zrovna vjížděl do další zastávky, která pro mě znamenala přestup na autobus, jedoucí k nám domů. A tak jsem si pak doma vychutnal aspoň ten bramborák, cmundu nebo vošouch, chcete-li, který se toho dne Soně opravdu vydařil.

Autor: Jan Pražák | úterý 9.7.2024 14:34 | karma článku: 30,60 | přečteno: 922x
  • Další články autora

Jan Pražák

To je jenom náš Pepíček, toho my tu máme skoro pořád

„Je mi strašné vedro, nevadilo by ti, kdybych dneska vyměnila kávu s větrníkem za zmrzlinový pohár? A přidáš se ke mně?“ Zeptala se Maruška jednoho odpoledne minulý týden, když jsme se po práci sešli v naší oblíbené cukrárně.

16.7.2024 v 14:34 | Karma: 23,52 | Přečteno: 715x | Diskuse | Ostatní

Jan Pražák

Příběh jednovaječných dvojčat

Rodiče mi dali jméno Kamila a přišla jsem na svět jen o pár chvil dřív než moje sestra Radmila. Už od samého začátku jsme byly úplně stejné, rozeznat nás od sebe dokázala jedině maminka.

13.7.2024 v 7:07 | Karma: 25,42 | Přečteno: 676x | Diskuse | Ostatní

Jan Pražák

Usmíření na poslední chvíli

Maminka odešla od tatínka, když mi bylo pět let. Jednoho dne rozhodla, že se stěhujeme ke strejdovi Romanovi. Sbalila všechny svoje a moje věci, ani mi neumožnila se s tátou rozloučit a odjela se mnou do jiného města.

6.7.2024 v 7:07 | Karma: 30,19 | Přečteno: 910x | Diskuse | Ostatní

Jan Pražák

Ukaž, co to tady máš?

„Ukaž, otoč se... Vždyť máš ty kalhoty celé ušmudlané, tady je dokonce flek, dej to sem, rovnou je strčím do pračky. A tu košili si zítra taky vezmi čistou, prosím tebe, ať mi nechodíš do práce jako vandrák.“

2.7.2024 v 14:34 | Karma: 25,13 | Přečteno: 819x | Diskuse | Společnost

Jan Pražák

Zralá plnoštíhlá dáma ve dvoudílných plavkách

„Dokázal by sis mě představit v dvoudílných plavkách?“ Zeptala se mě Maruška zkoumavým hlasem, když jsme spolu jednoho z prvních letních podvečerů seděli na cukrárenské předzahrádce.

29.6.2024 v 7:07 | Karma: 27,04 | Přečteno: 983x | Diskuse | Ostatní
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Rozdáváme kola za milion korun

15. července 2024

Členství v iDNES Premium má velkou spoustu výhod. Čtenáři se dostanou ke všem prémiovým článkům na...

Trumpa při pokusu o atentát trefili do ucha. Střílel mladý republikán, nepřežil

14. července 2024  1:01,  aktualizováno  14:56

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump přežil pokus o atentát. Na...

Zemřela Shannen Doherty. Hvězda Beverly Hills 90210 podlehla rakovině

14. července 2024  15:17,  aktualizováno  17:04

Po téměř deseti letech boje s rakovinou zemřela americká herečka Shannen Doherty, informují média....

„Katastrofa pro Ukrajinu.“ Trumpův výběr viceprezidenta rozklepal Evropu

16. července 2024  10:28,  aktualizováno  12:04

Jméno J.D. Vance naznačuje, kam by se mohla ubírat zahraniční politika Spojených států v případě...

Padaly kroupy jak pingpongové míče. Bouřky se opět hnaly Českem

10. července 2024  8:02,  aktualizováno  22:52

Česko má za sebou další tropický den. Denní maxima byla ve středu překročena na 56 z celkem 167...

Fiala a Zelenskyj podepsali bezpečnostní dohodu mezi Českem a Ukrajinou

18. července 2024  15:08,  aktualizováno  15:17

Aktualizujeme Premiér Petr Fiala na summitu Evropského politického společenství (EPC) v Británii podepsal s...

USA kývly na prodej střel Hellfire a dalších zbraní Česku za 3,2 miliardy

18. července 2024  15:14

Americké ministerstvo zahraničí podpořilo možný prodej raket Hellfire a dalších zbraní v hodnotě...

Ursula von der Leyenová obhájila post šéfky Komise. Neměla protikandidáta

18. července 2024  9:29,  aktualizováno  15:13

Evropskou komisi dalších pět let povede Ursula von der Leyenová. Zvolili jí europoslanci na...

Němci a Španělé rozbili síť pašeráků, dodávali Hizballáhu součástky na drony

18. července 2024  15:02

Policie ve Španělsku a Německu rozbila síť, která se specializovala na pašování součástek pro...

Sex je jako chipsy. Chcete ho, dáte si ho a akorát vás bolí břicho
Sex je jako chipsy. Chcete ho, dáte si ho a akorát vás bolí břicho

Alespoň to říká Marek Cinko, sochař, který prošel různými profesemi. Byl počítačovým grafikem, prodavačem, tesařem a tantra masérem. Právě při...

  • Počet článků 2154
  • Celková karma 27,59
  • Průměrná čtenost 1309x
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.