Ta kočka musí okamžitě z domu!
Ríšova babička paní Zdena byla prosbou své dcery překvapená. Nedovedla si představit, jak by se mladá, naplno zapřažená rodina s pětiletým synkem dokázala v malém bytě pořádně postarat o neposedné kotě. Zvlášť, když nikdy žádné zvíře neměli. Ale nakonec se nechala svou dcerou umluvit, a tak se u ní zakrátko objevil půlroční mourovatý kocourek Jonáš.
Kocourek byl zpočátku celý vystrašený, když zaslechl nějaký hluk, honem se běžel schovat pod postel a pokud venku zaštěkal pes, celý se roztřásl. Bodejť by nebyl, chyběla mu půlka ocásku, kterou mu ukousl nějaký pes v době, než se dostal do útulku. Útulkáři ho tehdy našli venku na kraji pole zraněného a celého vyhublého, kdyby se o něj nepostarali, tak by nepřežil.
Paní Zdena se rozhodla, že za ten měsíc, než se čtyřnožec odstěhuje k mladým, udělá z Jonáše pořádného kočičího kluka. Zpočátku byla opatrná, mluvila na něj tichým vlídným hlasem a dávala mu čas, aby si na ni zvykl. V prvních dnech se nechal jen zlehka pohladit jedním prstem, později se jí začal otírat o nohy před každým krmením. A když jí poprvé vlezl do postele pod peřinu, aby se zahřál, bylo vyhráno.
Týden před Vánocemi měla paní Zdena pocit, jakoby v Jonášově přítomnosti omládla snad o deset let. Chvíle kotěcích bojových her, kdy na jedné straně provázku byla ona a na druhé on, se střídaly s chvílemi poklidného spočinutí, v nichž ji kocourek spokojeně předl a usínal na klíně. Jonáš dočista zapomněl na zlé časy, které prožil na začátku svého života a stal se z něj aktivní veselý tvoreček. Když si pro něj mladí na Štědrý den odpoledne přišli, paní Zdeně se leskly oči a jen nerada se s ním loučila. Utěšovala se jedině tím, že se s Jonášem bude vídat na návštěvách u své rodiny.
„Já budu krmit Jonáška, já si s ním budu hrát, já mu budu čistit píseček. Já, já, já!“ Radoval se malý Ríša ze svého nejkrásnějšího dárku od Ježíška. Jonáš byl trochu vylekaný z tolika nových lidí a z celého toho štědrovečerního rumreje. Skočil paní Zdeně na klín, kde se cítil v bezpečí, nechal se od ní uhladit a teprve potom se vydal na průzkumnou výpravu po svém novém bydlišti. Prošel si celý byt, z vánočního stromečku očesal pár ozdob, vyčůral se do připraveného steliva a pak se zas vrátil k paní Zdeně. Třel se jí o nohy a vehementně se dožadoval něčeho dobrého k zakousnutí. Po svačince ulehl k spánku v jedné z rozbalených krabic od dárků.
V prvních dnech se Ríša o Jonáše opravdu vzorně staral, jenom mu vadilo, že si ho kocourek moc nevšímá. Úporně se ho snažil hladit a tahat, ale byl na něj příliš prudký, a když ho párkrát víc zmáčknul nebo přidržel za zbytek ocásku, Jonáš ho seknul drápkem a začal se mu úplně vyhýbat. Ríšu to přestalo bavit, kocourek zůstával hladový a pomalu neměl kam chodit na záchod.
Když si začal Jonáš brousit drápky o drahou koženou sedačku, shodil několik květináčů a vysypal z nich mokrou hlínu na dřevěnou plovoucí podlahu, Ríšovi rodiče usoudili, že udělali chybu a rozhodli se, že se toho protivného zvířete zbaví. Ještě, že byla nablízku paní Zdena, která si kocourka vzala zpátky k sobě. Nakonec byla ráda, že to celé tak dopadlo, Jonášovi bylo u ní dobře a ona měla čtyřnohého kamaráda, na kterého byla z doby před Vánocemi zvyklá. Je u ní dodnes, vyrostl ve statného sebevědomého, rok a půl starého kocoura, ale v noci jí pod peřinu zalézá úplně stejně, jako když byl malé kotě.
Zdaleka ne každý příběh adoptované útulkové kočky nebo psa má tak šťastný konec jako ten Jonášův. Leckdy je nevhodný živý vánoční dárek v lepším případě vrácen do útulku, v horším prostě vyhozen ven. Je to přece jen pouhé zvíře, tak ať se o sebe postará samo.
Největší nápor nových přírůstků zaznamenávají útulkáři nějaký čas po Vánocích. A také po konci prázdnin, když si lidé v létě pořídí zvíře na chatu či chalupu a při návratu do práce se ho chtějí zbavit. Jenomže kočka ani pes není věc, aby se dala jednoduše vrátit nebo zahodit jako nějaký nepotřebný předmět. Ti čtyřnozí tvorové si na někoho zvyknou, vloží do něj svou naději, dají mu svou přízeň a pak je ten člověk zradí. A potom? Buď nepřežijí nebo se vracejí do útulků se šrámem na duši, a celý kolotoč hledání nového domova začíná znovu.
Většina lidí, kteří se rozhodnou adoptovat útulkového tvora, má však naštěstí ve svém srdci tajnou zvířecí komůrku. Ta je plná lásky, zodpovědnosti a touhy po někom chlupatém čtyřnohém, koho by mohli přijmout do své rodiny a umožnit mu šťastný a spokojený celý život. A jestli zrovna vy patříte mezi takové zlaté lidi, přijďte se příští sobotu 8. prosince podívat na umísťovací výstavu útulkových koček, která se koná od 10 do 17 hodin v sokolovně v pražských Řepích v ulici Na Chobotě 125/2b. Možná budete mít štěstí a nějaká potřebná kočička nebo kocourek si vybere právě vás.
Poznámka: Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Izrael má nový plán pro Gazu. Po válce by na ni mohly dohlížet i arabské státy
Čelní představitelé izraelské vlády uvažují o rozsáhlém plánu poválečného uspořádání Pásma Gazy, v...
Německo sabotuje projekt bruselského Starlinku. Zvýhodňuje Francouze, tvrdí
Evropská unie chtěla do roku 2027 na nízkou oběžnou dráhu Země vyslat soustavu satelitů v rámci...
Vlak po nárazu do stromu vrátil na koleje jeřáb, zvedal 21tunový kolos
Uzavírka trati u Plesné na Chebsku, kde ve čtvrtek vykolejil osobní vlak, skočila v pátek kolem...
Škody po požáru v Mionší jsou jen minimální, prales podle hasičů někdo zapálil
Hasičští experti se vrátili do terénu, aby vyšetřovali příčinu požáru v pralese Mionší v Dolní...
Učitel/ka MŠ pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami
Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara
Praha
- Počet článků 2131
- Celková karma 29,68
- Průměrná čtenost 1301x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.