„Jirka bude mít padesátku, skládáme se mu na dárek, přidáš se?“ Usmála se na mě ode dveří naše hospodářka, ale já hned nezareagoval.
Což o to, Jirka je kamarád a skvělý kolega, ale než jsem zašátral pro příslušný peníz, dal jsem si vteřinku na rozmyšlenou. Nebo spíš na rozkoukanou, Karolína je pěkná ženská a pohled na ni potěší oko každého chlapa. Pak jsme se domluvili, že počkáme, kolik se vybere a podle toho vymyslíme, čím Jirku překvapit.
Poté jsem vyrazil k domovu a po delším čase zas ty dva uviděl. Stáli tam u věže a ostošest řezali do svých kytar, jako by hráli spíš pro radost než pro ten mrzký peníz. Bylo co poslouchat, chvilku jsem postál a nakonec cinknul mincí do otevřeného futrálu od houslí.
Před pár dny jsem zaslechl zprávu, že Švédové vážně uvažují o zrušení oběživa, tedy fyzických peněz a nadále budou veškeré platby provádět pouze bezhotovostní formou. Což o to, myšlenka je to nejspíš převratně moderní a v některých zemích si leccos za „cash“ nelze pořídit už dnes. V době bezkontaktních karet, plateb pomocí chytrých telefonů a dalších podobných vymožeností se už člověk bez těch mincí a bankovek dokáže v mnoha případech obejít. Navíc by to prý značně omezilo šedou ekonomiku.
Tak jsem se zkusil trochu zamyslet, co by se stalo, kdyby se něco podobného zavedlo u nás, a hned u té šedé ekonomiky jsem narazil. Pravda, drobní vykukové, zvyklí dávat si z ručky do ručky maximálně nějakých pár tisícovek, to budou mít asi ztížené. Jenže většině velkých podvodů to moc nezabrání, ty, pokud se nemýlím, tečou přes účty různých mafiánů a jejich posluhovačů.
Možná i pro mě to bude mít určitou výhodu. Nedovedu si dost dobře představit, jak různí feťáci a podobní nemakačenkové vtíravě loudí po všemožných nádražích s platebním terminálem v ruce. Jenomže jak já se odměním těm dvěma rockerům, až je zas potkám u věže? To jim mám do futrálu od houslí hodit tabulku čokolády? Nebo lahváče? Fakt nevím.
A víte, co by mě mrzelo nejvíc? Kdyby měl zas jiný kolega kulatiny a místo usměvavé Karolíny ve dveřích by se přede mnou objevil pouze mail se zněním: „Honzo, Petr bude mít padesátku, skládáme se mu na dárek, jestli se přidáš, tak mi to pošli na účet.“
Švédové ať si se svými korunami dělají, co uznají za vhodné. Možná jsem příliš konzervativní, ale nerad bych se dočkal toho, aby se jejich nápadem inspiroval nějaký úředníček EU a prosadil jej jako povinný pro všechny členské země. Možná by se mu to i povedlo, zvlášť kdyby argumentoval tím, kolik se odlehčí přírodě ušetřením kovu, papíru, barev, energie a bůhví čeho dalšího.
