V dnešním dílu putování po pražských vltavských mostech vás zvu k návštěvě Hlávkova mostu a Negrilliho viaduktu. Nový sníh mě vytáhl z vyhřátého domova a přiměl k pořízení pár nostalgických obrázků z ostrova Štvanice.
Hlávkův most
Železobetonový most, budovaný ve dvou etapách v létech 1908 až 1911, je svým pravobřežním předmostím napojen na Masarykovo nádraží, pokračuje přes Těšnov nad Vltavu, protíná ostrov Štvanici a na levém břehu ústí do Bubenské ulice v Holešovicích. Most je tvořen sedmi oblouky a vyzdoben reliéfy od Bohumila Kafky a Ladislava Kofránka, které byly vytesány přímo do betonu nad zhlavími ostrovních pilířů. Byl postaven podle návrhu ing. Jiřího Soukupa ve spolupráci s Mečislavem Petrů (úsek z Těšnova na Štvanici) a zbytek podle návrhu ing. Františka Mencla a architekta Pavla Janáka.
Negrilliho viadukt
Když se řekne pražský železniční most, většina lidí si pravděpodobně vybaví ten vyšehradský. Přitom však karlínský Negrelliho viadukt je historicky prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a druhým nejstarším dochovaným mostem, klenoucím se v metropoli přes tuto řeku.
Začátek viaduktu leží na Florenci nad autobusovým nádražím, tvoří hranici mezi Novým Městem a Karlínem, uprostřed Vltavy se klene nad ostrovem Štvanice a pokračuje až do bubenské části Holešovic. Most o délce 1110 metrů je tvořen celkem 85 oblouky, do roku 1910 byl nejdelším mostem Evropy. V létech 1846 až 1849 jej pod řízením Aloise Negrelliho vybudovala firma bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny, do provozu byl uveden 1. června 1850.
Po tom veskrze příjemném, ale i trochu mokrém a studeném brouzdání ve sněhu jsem si dovolil maličko rozmrznout v příjemné karlínské cukrárně s příznačným jménem Café Svět.
Tenhle obrázek Štefánikova mostu do dnešního článku vlastně nepatří, je spíš takovou předběžnou pozvánkou k našemu příštímu „mostnímu“ zastavení.
Zdroje věcných a technických informací: Wikipedia, stránky hlavního města.
Související článek: Pražské mosty I
