Nechci zde znovu rozdmýchávat spory nesmiřitelných táborů kuřáků a nekuřáků, těch už tu bylo moc. Uvedu příklad, jak se v souvislosti s protikuřáckým zákonem změnil jeden celkem logicky znějící argument v naprostou absurditu.
Cestou z práce jsem se v metru pustil do louskání deníku Metro a všiml si článku, jak se v různých hospodách vypořádávají s protikuřáckým zákonem. A dočetl jsem se, že třeba v takové restauraci Obecnice v Unhošti mají štamgasti fištróna.
Sám hospodský přesně neví, kde se vzal, prostě tam najednou byl. Vlečňák. Zaparkovaný přímo před hospodou. A ne ledajaký vlečňák. Pěkně s lavičkami a stolky. Přece pokuřující hosté, cituji jednoho z nich: „nebudou stát na chodníku a kouřit jako pouliční k**vy.“ Konec citace. I s těma hvězdičkama.
Dobrý nápad. A komu nepřipadá dobrý, tak aspoň originální. Ať tak či tak, netradiční zahrádka v podobě vlečňáku dlouho nevydržela, protože ji policie nechala dát pryč. Ptáte se proč? Ne, nebylo to kvůli zákazu stání. Důvod byl zcela prostý, opět cituji: „pojízdnou kuřáckou zahrádku nechala policie odstranit, rozptylovala prý ostatní řidiče, kteří tudy projížděli.“ Konec citace. Konec s pohodou na vlečňáku.
Připadlo mi to sice trochu zvláštní, ale ne snad úplně nelogické. Jedu si jedu, točím volantem a najednou se přede mnou vynoří vlečňák plný popíjejících a pokuřujících lidiček v dobré náladě. Něco takového absolutně nečekám, zírám, až mi můžou vypadnout oči z důlků. Jsem rázem příjemně překvapen, ale rozptýlen. A šup, už se otřu nejbližšímu zaparkovanému autu o blatník. Asi tak nějak to ti odstraňující policisté mysleli, chtěli holt pomoct a ochránit.
No nic, z metra jsem vystoupil, Metro odložil a na celou záležitost zapomněl. Nastoupil do autobusu hned vpravo dopředu, abych měl výhled, to já rád. Řidič se rozjel, točil volantem a najednou se před námi vynořil les. Ne takový ten krásný, plný majestátných stromů. Kdepak, byl to les billboardů.
I co to nevidím. Ta zelená uřvaná potvora je zase o něco větší, nabízí nejkvalitnější zboží zase o něco kvalitnější v nejnižší ceně zase o něco nižší. Anebo támhle vedle na ceduli jako hrom nám jakási firma vnucuje zboží, které nám zaručí život úplně nejkrásnější. Inu hnus, velebnosti, jet tudy jako řidič, byl bych rázem otráven a rozptýlen. A mohl bych se zas o něco otřít. Třeba o billboard s tou zelenou potvorou.
A potom o kus dál další les. Zase ne stromy, tentokrát dokonce ani billboardy, ale dopravní značky. Pěkně jedna za druhou, půlka jich je nadbytečných. Jet tudy a točit volantem někdo, kdo to tu nezná, byl by rázem zmaten a rozptýlen. A mohl by se zase o něco otřít.
Kladu si tedy otázku, jak to s tím rozptýlením ta naše policie vlastně myslí? Rozptylující vlečňák s kuřárnou před hospodou ji vadí, nechá ho tedy odstranit. Rozptylující billboardy ji nevadí, nechá je tedy rozptylovat dál. A rozptylující přehršle dopravních značek? Ta už mi připadá úplně absurdní. Tu nejenže policie nenechá odstranit, ona dokonce měla cosi společného s jejich instalací.
Ale raději budu zticha, aby se police nechytla za nos a nezačala to s tím odstraňováním přehánět. Což o to, odstranění aspoň části rozptylujících billboardů bych uvítal. Odstranění přebytečných rozptylujících a matoucích dopravních značek bych považoval za užitečné. Nerad bych se však dočkal toho, kdyby nám teď v letních měsících začala policie odstraňovat od silnic i krásné ženy v lehoučkých šatech. Takového pokoukání by přece byla obrovská škoda. Pravda, ty nádherně tvarované dámy nás chlapy řidiče taky svým způsobem rozptylují. Jenomže člověk je při jízdě kolem nich potěšen a zůstává tak nějak zvláštně opatrný.
Leč abych nebyl genderově nekorektní, na to se dneska hodně kouká. Nemyslete si dámy, že byste přišly zkrátka. Kdyby se policie parádně rozjela ve svém absurdním odstraňování, přišly byste při točení volantem o rozptýlení pohledem na nás. Na pořádné chlapy.
Zdroj citace: Deník Metro
