„Vážený pane inženýre, byl by jste, prosím, tak laskav a blíže specifikoval Vaše požadavky ohledně nákupu vysokotlakých kotlů? Na základě předběžného jednání s dodavatelskou firmou sem dospěl k závěru, že máme prostor ke snížení předpokládaných nákladů nejméně o 10 procent. Ozvěte se mi v této věci během příštího týdne, aby jsme mohli připravit příslušnou obědnávku. S pozdravem, Dr. XY.“
Konkrétní text tohoto dopisu jsem si sice trochu pozměnil, ale vychází ze skutečné korespondence dvou vzdělaných a schopných lidí, která se náhodou dostala k mým očím.
Připadá mi, jako by chtěl pan doktor být vůči panu inženýrovi nadmíru uctivý, a proto usoudil, že místo docela obyčejných „byste“ a „bychom“ použije lépe vypadající a znějící „by jste“ a „by jsme.“ Přitom si ve své horlivosti zřejmě neuvědomil nesprávnost obou výrazů. Poté mu možná přece jen připadlo, že má ve svém sdělení nějak moc písmenek j, a tak jedno odebral, bohužel na nesprávném místě. Není vyloučeno, že tento dopis psal někdy okolo poledne, v jeho závěru dostal hlad a částí své mysli už kombinoval, co si dá dobrého k obědu. Navíc si nejsem jistý, jestli nepobýval delší čas v nějaké zemi, ve které se mluví anglicky, takže než „své požadavky“ mu přišlo správnější použít obrat „Vaše požadavky.“
Nechci se v žádném případě navážet do vzdělaných lidí, ba ani vypadat jako gramatický škarohlíd. Chybovat je lidské a já jsem přesvědčený o tom, že kdo si dá práci, určitě najde pár gramatických poklesků i tomto mém kratičkém článku. Nicméně se nemohu zbavit dojmu, že bychom měli být v tomto ohledu aspoň trochu pozornější a ohleduplnější k očím čtenářů, a to nejen pokud se jedná o oficiální korespondenci.
