Nemám na mysli město, ale pivo. Plzeňský Prazdroj. Kdysi jsem o něm prohlašoval, že je to nejlepší pivo na světě. Možná to byl jen výplod mé laické národní hrdosti, ale snad jsem nebyl daleko od pravdy. Od té doby však již uplynulo mnoho vody, či spíše vytočilo se mnoho piva, abych byl stylový, a dnes už nic takového netvrdím.
Nedávno jsem udělal takový malý pokus. Dal jsem vedle sebe exportní třetinkovou láhev Prazdroje a klasickou půllitrovou. Nejdříve jsem vypil tu menší, při níž se mi vybavily vzpomínky na někdejší skvělou chuť tohoto moku, kterou mohly pokazit snad jen neudržované trubky ve špatné hospodě. Poté jsem se zhluboka napil z té půllitrové a, trochu to nadsadím, málem jsem vyprskl odporem. Chuť byla nesrovnatelně horší, se starou dobrou Plzní měla společného jen pramálo.
Prý je to především vodou. Původní Prazdroj se vařil pouze z měkké zásadité vody, čerpané ze speciální soustavy studní v plzeňské pánvi. Jenomže postupem času produkce Prazdroje mnohonásobně vzrostla, a tak ji ty skvělé studny už nedokáží pokrýt. Voda se bere odjinud, má jiné složení a tím pádem i jinou chuť, pohříchu horší.
Možná je to též chmelem a ječmenem, dříve se používala typická odrůda chmele a unikátní jarní odrůda ječmene. Obávám se, že produkce obojího se u nás patřičným způsobem nezvýšila, a tak, aniž bych se chtěl výrobců Prazdroje jakkoli dotknout, říkám si, bůhvíco do toho dnes dávají.
Navíc jsem slyšel, že se část výroby Prazdroje přesunula do Polska. Dovedete si to představit? Já vím, nižší náklady, a tak dále, a tak dále, ale srdce mi trhá představa, že si koupím „zlatavý český klenot,“ a dozvím se, že jej uvařili v Polsku. Poláci prominou, ale připadá mi to, jako kdybyste nabízeli Hanákovi, aby si pochutnal na olomouckých syrečkách, vyrobených někde v tramtárii.
Ale teď vážně. I při přesném dodržení původních varných postupů, tedy trojím mutování, pomalém studeném kvašení a následném zrání, nemůžete z náhradních surovin uvařit ten klasický kvalitní a chutný Prazdroj. Ani v Plzni, natož v Polsku.
A teď mi promiňte, sedmý schod do sklepa jako Karel z Vesničky střediskové sice doma nemám, ale v komoře se nějaký ten lahváček najde. Dám si ho pro lepší usínání, ale Prazdroj to bohužel nebude. Snad jsou tam Svijany, možná Bernard nebo něco podobného.
Pozn. redakce: O možnost zareagovat na tento článek nás požádal sládek plzeňského pivovaru Václav Berka. Jeho reakci najdete v článku Není Plzeň jako Plzeň? Ale je!
