Nechci bejt rasistka, ale ti cikání na kladenským pracáku mě fakt štvou
„Na rozdíl od nás bílejch nemusej nic dokládat, ouřednce se jich asi bojej, tak jim ty peníze rovnou dávaj. Když se náhodou proti nim ozveš, tak hned řvou a vyhrožujou. Hele, ty píšeš do novin, tak tam pěkně vymaluj všechno, co ti o tom tady povídám.“
Tady bych asi měl napsat „konec citace,“ i když přiznávám, že jsem Irenin slovní vodopád maličko poupravil. Ti Romové ji neštvou, ale s…, no však víte, a i pár dalších jadrných výrazů jsem vypustil. S tím psaním do novin mě sice trochu přecenila, jsem jen pouhý bloger amatér, ale i tak bez toho drobného učesání by k vám článek asi nedoputoval.
Svým způsobem ji chápu. Až donedávna pracovala v jedné firmě na administrativní pozici. Pak bylo její místo v rámci úspor zrušeno a ona musela jít. A tak se poprvé v životě ocitla na pracáku, netušila, jaká atmosféra ji tam čeká a byla z chování té menšiny poněkud překvapená. Nebo spíš šokovaná.
Není to zdaleka poprvé, co jsem o podobném chování příslušníků této menšiny slyšel, případně se s ním osobně setkal. Též mě štve to jejich předbíhání, povyšování se, zbytečné hrubosti, vyhrožování a podobně. Jenže mě úplně stejně štve takové chování též u ostatních lidí, ať už jsou bílí, hnědí, černí, žlutí nebo třeba bůhvíjací. Jenomže právě u Romů to máme v sobě tak nějak zakořeněné, a když se s tím setkáme tváří v tvář, tak si jednoduše řekneme: „Nojo, cikán, co jinýho bys asi čekal.“
Na druhou stranu jsem slyšel a osobně se setkal s pozitivním přístupem Romů. S pílí a přičinlivostí, pracovitostí a slušností, s poctivostí a úctou ke svému okolí. Nechci zde srovnávat, kterých je v jakém etniku zastoupeno víc a kterých míň, ale každopádně jsem si všiml jedné věci. Ti slušní Romové si dobře uvědomují punc svého etnika a mnohdy jakoby se nám bílým snažili ukázat, že oni takoví nejsou. Bodejť by ne, když na ten punc mnohdy sami doplácejí. Nepronajmout někomu byt nebo nepřijmout ho do zaměstnání jen kvůli tomu, že se narodil jako „ten zlý cikán,“ je naprosto běžnou záležitostí.
Nedávno jsem nastoupil do vagonu metra, bylo tam jen pár volných míst a já koukal, ke komu si sednout. „K Romovi ne,“ podvědomě zavelelo moje gadžovsky zakořeněné nazírání. Kam tedy? Mám říct té paní, aby si dala tašku ze sedadla dolů a udělala mi místo? Nebo si mám sednout naproti těm dvěma převeselým mladíkům s načatou flaškou?
Vědomí nakonec zvítězilo nad podvědomím a já se posadil k tomu opovrhovanému cikánovi. Omluvně se na mě usmál a snažil se mi udělat víc místa, i když to nebylo potřeba. Přišlo mi, jako by se styděl za to, že je Rom a že bych ho mohl házet do stejného pytle s těmi, s nimiž se Irena setkala na kladenském pracáku. A já se na oplátku zastyděl za to své podvědomí, které mi před chvilkou řeklo: „K Romovi ne.“ Tak jsme si holt spolu užili pár stanic společného tichého stydění.
Tak nevím. Jestli bude paní Irena číst, jak jsem ten její zážitek „vymaloval do novin,“ asi mě moc nepochválí. Ale každopádně bych jí přál, aby se brzy někde chytla a už nemusela na pracák. Vždyť je to poctivá, slušná a pracovitá ženská, která jen holt měla smůlu, že se v té firmě stala nepotřebnou. Kéž by takových poctivých, slušných a pracovitých lidí bylo mezi námi co nejvíc, ať už jsou bílí, hnědí, černí, žlutí nebo třeba bůhvíjací.
Jan Pražák
Zpověď zrakově postižené ženy
„Odcházím! Končím! Nehodlám riskovat, že to máš dědičný a nebudu vychovávat ňákýho zmetka, kterej dopadne jako ty!“ Po tomhle Filipově výlevu čirého sobectví se mi konečně rozsvítilo v hlavě a já se na něj vykašlala.
Jan Pražák
Jak jsem somroval u supermarketu
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska pojedeš sám. Ne, abys na něco zapomněl jako minule, jinak nebudu mít z čeho uvařit oběd a budeš se muset spokojit s krupičnou kaší.“
Jan Pražák
Mistryně světa ve skoku do řeči
Skáčete rádi lidem do řeči? A víte, že se to nemá? Tedy pokud nejste genderově nebo věkově na společenském žebříčku výš než oběť vašeho skoku, tak je to dle regulí slušného chování nepřípustné nebo přinejmenším neslušné.
Jan Pražák
Senior sokolík
„Tak bratři, nazdar, zase za týden,“ rozloučil se třiaosmdesátiletý pan Alois, posadil si na hlavu klobouk a vydal se z tělocvičny domů. Pravidelné cvičení sice trochu unavilo jeho opotřebované tělo, ale rozjasnilo mu mysl.
Jan Pražák
Nevlastní syn
„Martino, balím kufry, s Věrou čekáme dítě a já se stěhuju k ní.“ Touhle větou definitivně skončilo moje manželství s Kamilem. Tak trochu jsem čekala, že něco podobného přijde, jenom jsem nevěděla kdy.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Do konce měsíce výrazně zúžíme tým, slíbil Bartoš po volebním debaklu Pirátů
Reformy vnitřního fungování a kampaní Pirátské strany je třeba provést do konce příštího měsíce....
Je fajn se o míru bavit, ale shodu na summitu o Ukrajině Pavel neočekává
Švýcarský summit o Ukrajině je podle prezidenta Petra Pavla první možností, jak se na široké...
Jednejme s Ruskem, zaznělo na summitu o Ukrajině. USA hlásí další finanční pomoc
Sledujeme online Zástupci desítek zemí světa se v sobotu sešli v luxusním resortu nad Lucernským jezerem ve...
Francouzi demonstrují proti krajní pravici, která může vyhrát předčasné volby
Statisíce Francouzů v sobotu vyšly do ulic, aby vyjádřily odpor vůči krajní pravici, která by se po...
Opalovací krém pro miminka: Jaký vybrat?
Pokožka novorozenců a kojenců je tenká, zranitelná a má méně melaninu, což je pigment, který chrání pokožku před slunečním zářením. Kůže miminka je...
- Počet článků 2145
- Celková karma 28,14
- Průměrná čtenost 1308x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.