Srdce paní Edity bije pro kočky. To jsem poznal hned, jakmile jsem vstoupil do jejího útulku ve středočeském Mochově. Do království, plného milých tvorečků, toužících po nových člověčích rodinách.
Před vstupem do útulku je návštěvník důkladně prověřen, zda vchází s dobrými úmysly. Hned na zahradě ho svým zkušeným okem zkontroluje místní zrzavobílý věrný strážce...
... a pokud uzná za vhodné, předá ho Taře. Tara je osmnáctiletá domácí paní, která zde tomu celému až donedávna šéfovala. Teď už je na zaslouženém odpočinku, avšak většinou ochotně vypomůže se čímkoli, co je v jejích kočičích silách.
Dovnitř se vstupuje pouze s doprovodem, s Tarou a jejími zdatnými asistenty, kteří jsou nám neustále v patách a chrání kočičí obyvatele.
Ve velké místnosti jsem nalezl poklidnou atmosféru sobotního odpoledne. Přítomní se nenechali vyrušovat mou maličkostí a věnovali se svým vlastním činnostem. Koukání z okna, rozhovoru nad miskou s vodou a podobně.
Na tomto obrázku vidíme zhruba čtyřletého Valentýna. Dva roky svého kocouřího života strávil na toulkách, které dost poznamenaly jeho zdraví. Jméno dostal dle svátku zamilovaných, o němž byl nalezen a svěřen do péče paní Edity, která ho po delším úsilí dala do pořádku. Je jí vděčný a snaží se přikládat pomocnou tlapku při chodu útulku. Přitom se tiše těší, že se mu jednou podaří nalézt nový domov.
Moudrá a zkušená kočičí dáma Tema, která si toho v životě dost vytrpěla. Do útulku se dostala těhotná a předčasně porodila. O její tři koťátka se však musela postarat adoptivní maminka, protože Tema hned po porodu dostala vážný zánět a musela absolvovat složitou operaci.
Černý Míša a mourovatá Kiri.
Zasloužená matka Žofinka. Sem do útulku dorazila i se svými koťaty, které vzorně vychovala a nyní si užívá zaslouženého klidu. Ohlédla se po mně a její pohled jakoby říkal: „Já vím, že už se nemůžeš dočkat, však běž, ať se konečně můžeš věnovat těm koťatům.“
„Kdopak to sem zase leze? Musím se naježit, maličko vyhrbit a zaujmout bojovný postoj. Jsem sice ještě maličký a trochu se bojím, ale poprat, to už se umím.“
„Ale v tetiných rukou je mi stejně nejlíp.“
Mnoho svých maličkých kotěcích svěřenců odchytí paní Edita venku ve zpravidla dost zanedbaném či zuboženém stavu. Zbytek se narodí kočičím maminkám, které se sem dostanou těhotné. Většina koťátek čeká na umístění do nových lidských rodin, ale občas se najde i výjimka. Tento krasavec, v jehož těle zřejmě koluje kapka šlechtické krve, je již zamluvený a bude adoptován, jakmile trošičku povyroste.
Mladičká Jahůdka, nalezená opuštěná v lese u hájovny.
Konečně nadešel čas krmení. Náhradní maminka a babička tříbarevná Tesla (vlevo) na všechno sama nestačí, a tak ráda přijme pomoc ochotné tety paní Edity.
Tuhle fotku jsem pořídil v rychlosti, není moc kvalitní. Ale nic jiného mi nezbylo, protože za pár vteřin se očko zavřelo a jeho maličká majitelka usnula s plným bříškem spánkem spravedlivých.
V útulku paní Edity je mnohem víc krásných svěřenců, než jsem vám za tu krátkou chvilku stačil představit. Je tam o ně postaráno s příkladnou láskou a péčí, ale oni sní o nových domovech, v nichž by měli svůj vlastní dvounohý personál a přátele. Pomůžeme jim split jejich kočičí sen?
Závěrem s laskavým svolením paní Edity uvádím příslušný kontakt včetně webových stránek, na nichž je k vidění řada dalších krásných kočičích dam, kocouřích gentlemanů a kotěcí drobotiny.
Tlapky Mochov
Edita Pešková
Dr. Nejedlého 279
250 87 Mochov
Tel: 733 653 114
E-mail: peskova.edita@seznam.cz
WWW stránky: www.tlapkymochov.cz
Bankovní účet: 2700294395/2010
