„Nějaký ten úlet bych snad byla schopná svému manželovi odpustit, zvlášť pokud by šlo o ojedinělou záležitost.“ Říkala před časem jedna moje známá, a dodala: „Kdybych se však dozvěděla, že mi zahnul s chlapem, to by byl konec. Pak už bych mu nejspíš vůbec nedovolila, aby na mě sáhl.“
Nevím, co ji na pouhé představě nevěry jejího manžela s osobou stejného pohlaví rozhořčilo víc. Zda citová oblast, že by se mohl po několikaletém heterosexuálním manželství zamilovat do muže. Nebo na to nahlédla naturalisticky a vyděsila ji myšlenka, že by měla přijmout jeho nástroj, který se předtím ocitl v rektu nějakého chlapa. Jedno však tuším, ať už jde o ženu nebo o muže, nevěra s osobou stejného pohlaví zasáhne člověka mnohem víc, než nevěra „obyčejná.“
Nejde však jen o časově omezenou nevěru, ještě horší je to s opuštěním partnera. Když muž odejde za jinou ženou nebo žena za jiným mužem, není to nikdy nic veselého, a ten opuštěný se s tím vždy musí nějak citově vypořádat. Avšak odchod za osobou stejného pohlaví pro něj musí být mnohem tíživější. Kdysi jsem se setkal s člověkem, kterému z ničeho nic, bez předchozích problémů ve vztahu, utekla manželka se ženou. Prostě jednoho dne sebrala děti a odstěhovala se ke své ženské lásce. Přestože ten chlapík nebyl žádný citlivka, nedokázal to unést a pokusil se o sebevraždu. Co se mu asi tak honilo hlavou a dohnalo ho k tomuto krajnímu řešení? Možná poznání, že i kdyby byl tím nejlepším mužským na světě, nebylo by mu to nic platné, nikdy by té své nedokázal být dobrým partnerem.
Nechci být zaujatý, a tak se pokusím nahlédnout na tento problém i ze strany těch, kteří jsou nevěrní, případně utíkají ze svých heterosexuálních vztahů k partnerům stejného pohlaví. Zřejmě vstoupili do svých původních vztahů v době, v níž ještě neměli jasno o své vlastní sexuální orientaci. Snad byli na pochybách a doufali, že klasická rodina jejich problém vyřeší za ně, a teprve později dospěli k poznání, že tomu tak není. Nu a pak, když se ujistili o své homosexualitě, odešli za voláním svého srdce a možná jim ani nedošlo, jakou po sobě zanechali spoušť.
Co říci závěrem? Dnes je jiná doba než dřív, mnozí lidé si své partnery vybírají déle a rodinu zakládají později. Toho by se měli přidržet i ti, kteří váhají v otázce vlastní sexuální orientace, a o skutečně vážný vztah se začít pokoušet až tehdy, když budou mít jasno, kým vlastně jsou.
