Je důležitější platit výživné nebo léčit rakovinu

Invalidnímu důchodci zbylo po exekuci 20,- Kč na den. Tento případ se skutečně stal panu L. Mohoutovi z Prahy. V roce 2002 pracoval u DP Praha jako řidič autobusu a onemocněl rakovinou.

Byl rozvedený a řádně platil výživné ve výši 3.000,- Kč na svého nezletilého syna. Nad rámec alimentů mu platil prémiové spoření mladých s cílovou částkou 48.000,- Kč. V létě 2002 onemocněl zákeřnou nemocí a byl nejprve v pracovní neschopnosti a následně přešel do plného invalidního důchodu. Na základě těchto skutečnosti požádal soud o snížení výživného. Soud po provedeném dokazování výživné skutečně snížil od září 2002 na částku 1.600,- Kč. Rozsudek nabyl právní moci v listopadu 2003. V té době již byl pan Mohout postižen exekucí a SSZ mu z invalidního důchodu srážela původní částku 3.000,- Kč. Peníze chodili na účet matky, která si část peněz podle slov syna nechávala pro svojí potřebu.

Pravomocný rozsudek soudu úředníky SSZ v Praze v žádném případě nedojal. Z invalidního důchodu ve výši 9.276,- Kč zbylo panu Mohoutovi po všech srážkách 20,- Kč na den. Tento nelítostný stav trval až do  května 2004, kdy pan Mohout svůj boj s rakovinou vyhrál. (SSZ potřebovala nové rozhodnutí soudu o výši srážek, ale to povinný neměl) Je smutné, že člověku který nemá právnické vzdělání není schopen žádný úředník kvalifikovaně poskytnout pomoc. Právníka si nemohl dovolit a tak jenom platil a trpěl!

Pan Mohout k tomu říká "neměl jsem peníze ani na podpůrné léky". Pozorného čtenáře určitě napadne otázka jak to mohl vůbec vydržet? K tomu pan Mohout dodává " pokud bych neměl podporu rodičů, tak bych doslova umřel hlady".

Přeplatek na výživném, který pan Mohout vytvořil nedostal nikdy zpět a rodičům půjčené peníze již nestihl vrátit.