Českou televizi nedáme, ale naši justici mafii prodáme

Jakmile si dovolíte zpochybnit některá démonická slovní spojení, okamžitě budete napaden nějakým bijcem za demokracii, práva menšin či ekologii a brutálně onálepkován, že si to za klobouk nedáte. Razantně vám bude vysvětleno...

...na naše ideály nám nešahejte!

Běda vám, jakmile se dotknete následujících témat:

globální oteplování – jste nevzdělanec, ačkoliv predikované klimatické modely nekorelují s posledními měřeními

práva menšin – jste rasista nebo xenofob, ačkoliv menšina žádá od majority speciální respekt k vlastní nepřizpůsobivosti 

nezávislost novinářů – ohrožujete svobodu tisku, ačkoliv jsou mediální domy v sevření oligarchů

nezávislost justice – ohrožujete soudní systém, ačkoliv je soudnictví prolezlé korupcí

Václav Klaus st. se nebojí otevírat kontroverzní ekologická témata, Tomio Okamura rýpe do citlivých sociálně-národnostních otázek a Miloš Zeman novinářům bez obalu říká, co si o nich myslí. Všichni na sebe strhávají negativní pozornost, která je krmena jednotlivci nebo neziskovými organizacemi, jejichž financování je podporováno těmi, jenž na těchto nedotknutelných tématech nejvíce profitují.

Bez globálního oteplování by nefungoval obchod s emisními povolenkami (mimochodem nejlukrativnější business v dějinách lidstva), bez vytváření pseudoproblémů menšin by milióny neomarxistů po celém světě musely začít pracovat a exhibicionisté by za podpory významných politiků nemohli veřejně demonstrovat své sexuální deviace. Nezávislost novinařiny by připravila oligarchy o moc ovlivňovat politické dění, které je sekundárně hnacím motorem jejich podnikání jen s těžko představitelnými zisky.

Když prezident Miloš Zeman v inauguračním proslovu kopnul do České televize, většinu lidí to ponechalo chladnou. Křičí akorát komedianti, kteří jsou bytostně závislí na financování své činnosti. Když se podíváte na početně nepřesvědčivé demonstrace za nezávislost České televize, tak v rukou demonstrantů vidíte transparenty proti všemu možnému a někam se ztrácí účel, proč se lidé sešli. Sami si totiž uvědomují, že Česká televize nejenže není nezávislá, ale nemůže být z podstaty jejího řízení (které je v rukou politiků, nikoliv lidu) ani pilířem demokracie, jak se nám někteří samozvaní ochránci snaží vnutit. Postavení tohoto veřejně-právního média připomíná středověkou katolickou církev, kdy lidé museli povinně odvádět desátky (rozuměj koncesionářské poplatky), a bylo jim vtloukáno do hlavy, že církevní hodnostáři (rozuměj „objektivní“ novináři typu Václav Moravec) jsou zástupci Všemohoucího na Zemi.

Jako dospělý člověk si umím udělat svůj vlastní názor a pokud mě Česká televize nepřesvědčí o své objektivitě, jednoduše přepnu na jiný kanál nebo rovnou vypnu televizi. Bohužel, stejně to nejde udělat s mým soudcem nebo rovnou s celou justicí, která na rozdíl od České televize je hlavním pilířem demokracie, resp. měla by jím být. Absence kontrolních mechanismů v české justici dává soudcům pocit nadpřirozenosti, svá pochybení mohou na rozdíl od nás smrtelníků vydávat za svůj právní názor a monitorování jejich nekvalitní práce je okamžitě označeno za útok na jejich nezávislost. Proto může soudce Vrchního soudu v Praze Pavel Zelenka (proslulý také kontroverzními rozsudky v kauze H-systému) nezákonně smést ze stolu Rathovy odposlechy nebo soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová opakovaně nerespektovat názory nadřízeného soudu. Pár dnů nazpět kárný senát neshledal na práci své kolegyně nic tak závažného, aby přišla o talár.

Až příliš mnoho soudců se v naší malé zemi zaplétá se zločinem. Vzpomeňme na ústeckého soudce Jiřího Berku (obžalován z machinací při konkurzních řízeních), kde ani po 15 letech nepadlo pravomocné rozhodnutí, mladoboleslavského soudce Pavla Nagyho, který raději ze sebe udělal blázna, aby se vyhnul vězení za korupci, chomutovského soudce Ivana Nováka, který byl po dlouhých měsících vyšetřování teprve obžalován z korupčního jednání, litoměřické soudce Josefa Knotka a Ladislava Jelínka, kteří za korupci dostali od svých kolegů podmínku. Možná mi něco uniklo, ale jediným nepodmíněně odsouzeným představitelem justice za korupci se stal obvodní soudce pro Prahu 2 Ondřej Havlín, kterého k výkonu trestu eskortovala policie, protože se vyhýbal nástupu do vězení.

Nejnovější případ elitního soudce Vrchního soudu v Praze Ivana Elischera, který se nechal korumpovat v drogové kauze, dokazuje, do jaké žumpy spadla česká justice. To už není selhání jednotlivce, ale celého soudního systému, jednoho z pilířů demokracie.

Kde jsou najednou ti bijci za demokracii? Kde jsou ti organizátoři pouličních protestů? Kde jsou ti uvědomělí herci a umělci?