Stravovací paušál : nejde o krok ke zrušení celé podpory?

Vládní koalice se dohodla na prosazení tzv. stravovacího paušálu. To znamená, že lidé budou moci od zaměstnavatelů namísto stravenek či dotovaného jídla dostat rovnou daňově osvobozené peníze. 

Jenže – nepovede to nakonec ke zrušení celé podpory zaměstnaneckého stravování?

Přesně to se totiž stalo v nedalekém Maďarsku. V roce 2017 stát také zavedl stravovací paušál. Drtivá většina zaměstnanců začala pobírat hotové peníze. A tak vláda vzápětí celý systém zrušila. Bez náhrady! Proč? Protože usoudila, že nejde o podporu stravování, ale neúčelové daňové zvýhodnění.

Současná česká vláda ráda rozdává peníze. Penzistům, matkám… V případě paušálu sice budou dávat zaměstnavatelé, ale na základě politického rozhodnutí budou dávat namísto stravenek hotové peníze. Ty půjde použít na cokoliv, nejen na jídlo. Politické body z toho tedy koukají. Ostatně, je to sotva deset let, co vláda a Parlament řešily, jak to zařídit, aby si lidé za stravenky nemohli v hospodách k obědu přikupovat pivo a cigarety.

Jaký to ale dává smysl? Firemní jídelny začali zřizovat slavní podnikatelé, aby zvedli výkon svých zaměstnanců. Smyslem státní podpory je dopřát lidem oběd, pokud možno teplý. (Eventuálně i nákup potravin, protože třeba člověk na dietě se v restauraci hned tak nenají.)

Paušál to vše popírá. Jde jen o jakousi daňovou úlevu na cokoliv. V argumentech pro jeho zavedení zaznívá, že stravenky občas propadnou, lidé je nestačí utratit. Že jsou administrativně náročné a drahé. Proto je někteří zaměstnavatelé nechtějí. Stejně tak zatěžují i restaurace. Jenže – když bude podpor více, náklady ještě stoupnou. To je ekonomická logika. Jakýsi opak úspor z rozsahu. To se netýká jen stravenek, ale i kantýn, jídelen a dovozů jídel na pracoviště. Které záměr splňují ideálně a o které jde možná v první řadě. Stravuje se v nich totiž 1,8 milionu lidí. A možná padnou jen kvůli boji proti ziskům stravenkových firem.

Například v Belgii vláda před časem také zvažovala zavedení paušálu. Z průzkumu jí vyšlo, že skoro 40 % lidí použije peníze na něco jiného než stravování. Další přejdou k levnější, tedy zřejmě i nekvalitnější stravě, aby neutratili celé „stravné“.

A tak přišlo jiné řešení: povinný přechod od papírových stravenek k platbám kartou. Předchozí analýza Belgičanům ukázala, že výrazně klesnou administrativní náklady a systém se zjednoduší. Odpadne práce s papírovými poukázkami i potíž s „propadlými  stravenkami, protože karta automaticky vždy použije nejstarší „kupón.“ Odpadá problém typu „na stravenky peníze nevracíme“, kartou se platí vždy přesná částka. Nakonec to bude i ekologické, eliminuje se šedá ekonomika, atd. 

Karty zavádí dnes i české stravenkové firmy. Kdyby se staly povinnými, zmizela by spousta problémů. A stát by řekl: „chci tento benefit zachovat“. Ale jak naloží příště s paušálem? Zvlášť když rozpočet už na rok 2021 bude asi hodně napjatý? V zemi, kde se daně běžně mění jak na běžícím pásu.