Vládní koalice se dohodla na prosazení tzv. stravovacího paušálu. To znamená, že lidé budou moci od zaměstnavatelů namísto stravenek či dotovaného jídla dostat rovnou daňově osvobozené peníze.
Jenže – nepovede to nakonec ke zrušení celé podpory zaměstnaneckého stravování?
Přesně to se totiž stalo v nedalekém Maďarsku. V roce 2017 stát také zavedl stravovací paušál. Drtivá většina zaměstnanců začala pobírat hotové peníze. A tak vláda vzápětí celý systém zrušila. Bez náhrady! Proč? Protože usoudila, že nejde o podporu stravování, ale neúčelové daňové zvýhodnění.
Současná česká vláda ráda rozdává peníze. Penzistům, matkám… V případě paušálu sice budou dávat zaměstnavatelé, ale na základě politického rozhodnutí budou dávat namísto stravenek hotové peníze. Ty půjde použít na cokoliv, nejen na jídlo. Politické body z toho tedy koukají. Ostatně, je to sotva deset let, co vláda a Parlament řešily, jak to zařídit, aby si lidé za stravenky nemohli v hospodách k obědu přikupovat pivo a cigarety.
Jaký to ale dává smysl? Firemní jídelny začali zřizovat slavní podnikatelé, aby zvedli výkon svých zaměstnanců. Smyslem státní podpory je dopřát lidem oběd, pokud možno teplý. (Eventuálně i nákup potravin, protože třeba člověk na dietě se v restauraci hned tak nenají.)
Paušál to vše popírá. Jde jen o jakousi daňovou úlevu na cokoliv. V argumentech pro jeho zavedení zaznívá, že stravenky občas propadnou, lidé je nestačí utratit. Že jsou administrativně náročné a drahé. Proto je někteří zaměstnavatelé nechtějí. Stejně tak zatěžují i restaurace. Jenže – když bude podpor více, náklady ještě stoupnou. To je ekonomická logika. Jakýsi opak úspor z rozsahu. To se netýká jen stravenek, ale i kantýn, jídelen a dovozů jídel na pracoviště. Které záměr splňují ideálně a o které jde možná v první řadě. Stravuje se v nich totiž 1,8 milionu lidí. A možná padnou jen kvůli boji proti ziskům stravenkových firem.
Například v Belgii vláda před časem také zvažovala zavedení paušálu. Z průzkumu jí vyšlo, že skoro 40 % lidí použije peníze na něco jiného než stravování. Další přejdou k levnější, tedy zřejmě i nekvalitnější stravě, aby neutratili celé „stravné“.
A tak přišlo jiné řešení: povinný přechod od papírových stravenek k platbám kartou. Předchozí analýza Belgičanům ukázala, že výrazně klesnou administrativní náklady a systém se zjednoduší. Odpadne práce s papírovými poukázkami i potíž s „propadlými stravenkami, protože karta automaticky vždy použije nejstarší „kupón.“ Odpadá problém typu „na stravenky peníze nevracíme“, kartou se platí vždy přesná částka. Nakonec to bude i ekologické, eliminuje se šedá ekonomika, atd.
Karty zavádí dnes i české stravenkové firmy. Kdyby se staly povinnými, zmizela by spousta problémů. A stát by řekl: „chci tento benefit zachovat“. Ale jak naloží příště s paušálem? Zvlášť když rozpočet už na rok 2021 bude asi hodně napjatý? V zemi, kde se daně běžně mění jak na běžícím pásu.
