Státní pivovar je zvláštnost, ale ne důvod k prodeji

Je to tu zase. Privatizace Budvaru. Od devadesátých let už několikátý pokus a pokaždé vzešlý z politických kruhů. A jako pokaždé bez rozumného zdůvodnění. Opět zazněla jen prázdná hesla.

Kdysi, před léty, byla privatizace státního majetku oficiálním vládním programem. Pivovarnictví se říkalo „rodinné stříbro“ a nic to nepomohlo, prodán byl Prazdroj i Staropramen, Krušovice i Starobrno. A nic zlého se jim nestalo. Ale kolem Budvaru se sneslo hejno frází. Že stát tu není od toho, aby vařil pivo, že to stát ani neumí, atd… Vyrazil jsem tehdy do Českých Budějovic, a v Budvaru mě nepřijal žádný stát, žádný „úředník“, ale pan ředitel Boček, ředitel a pivovarník na slovo vzatý, jenž mi o pivovaru řekl první poslední a také, jak se ten podnik změní. A jak řekl, tak se i stalo.

Téměř celé své ředitelské období pan Boček věnoval odrážení útoků na privatizaci Budvaru. V různých dobách od různých politických stran. Zásadním argumentem byla ochrana ochranných známek, a to mu pomohlo. Většinu právních sporů také vyhrál.

S návrhem prodat Budvar nedávno přišla Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 a opentlila jej opět jen politickým klišé: Není žádný racionální důvod, proč by stát měl vlastnit pivovar. Neuvedla jediný racionální důvod, proč by neměl. Budvar stále je coby národní podnik záštitou ochranné známky, je manifestem české národní tradice v širokém zahraničí a je ziskový. I pro stát. Pan Dvořák, současný ředitel Budvaru, je si toho velmi dobře vědom a privatizační snahy zatím srdnatě odráží.

Připusťme, že státní pivovar je tak trošku extravuřt. Ale mnohé jiné podivnosti jsme slupli bez protestů. Se stejnou logikou bychom se mohli ptát, co je státu do výroby elektřiny. Umí to? Neumí. Dlouhá léta dotuje větrníky a sluneční elektrárny a výsledek je, že elektřina je stále dražší a je jí málo. Teď chce i elektrárny jaderné a uhelné, no potěš pánbůh. Proč má stát dotovat rohlíky, totiž – pardon – toustový chléb?

Takže, proč má stát prodávat Budvar? Že prý by tím snížil schodek státního rozpočtu. Renomovaná poradenská společnost RSM odhaduje cenu pivovaru na 8,8 miliardy korun. „Potenciál značek Budvar je pro nadnárodní skupiny InBev a jeho konkurenty značný a měl by výrazný dopad na jeho reálnou hodnotu. Nárůst hodnoty Budvaru oproti indikaci 8,8 miliardy korun by tak byl enormní – mluvit o miliardách až desítek miliard navíc za to, že americky “Budweiser” (pokud by se o nákup zajímal právě InBev) může získat kontrolu nad značkou “Budweiser” pro EU a další trhy, rozhodně není od věci,“ říká Rudolf Hájek, senior manager RSM. A naznačuje až desetinásobek odhadu, tedy 88 miliard korun.

To je částka, kterou v příštím nebo přespříštím roce náš stát zaplatí jen za úroky ze státního dluhu. No, neprodejte to…

Autor je šéfredaktorem deníku svethospodarstvi.cz