Odsouzen k neúspěchu - aneb mé "poselství budoucím generacím"

Udělal jsem si malou, novoroční inventuru svého blogu a ze závěrů jsem maličko rozpačitý. Všiml jsem si totiž, že nejúspěšnější články jsou ty, kde vyprávím, jak se mi něco nepovedlo. Lidově řečeno: "Dělám ze sebe vola“.

Copak o to, já to chápu: čtenář je tvor škodolibý a nic nepotěší tolik, jako cizí nešikovnost, ale čeho je moc, toho je příliš. Pokud by to tak mělo pokračovat, budu před našimi potomky vypadat jako kříženec mezi Patem, Matem a Mr.Beanem. Po tom samozřejmě nikterak netoužím a proto vznikl tento článek, coby poselství budoucím generacím. Článek, který je v době svého vzniku z výše uvedených důvodů beznadějně odsouzen k neúspěchu. Ale mě to nedá, já tu nízkou karmu ustojím!

Tak tedy věřte, že drtivá většina mých dní začíná bezproblémovým vstáváním po vydatném spánku, aniž by mě budilo vlastní chrápání. Autobusy jezdí podle jízdního řádu, stačí popoběhnout. V práci na mě nikdo nekřičí a na mé otázky lidé odpovídají, aniž by si přitom okolí ťukalo na čelo. Věci nikde nezapomínám, pečivo dávám na své místo a kafe si zalévám napoprvé, maximálně napodruhé. Během dne si já, ani nikdo z rodiny neublíží, takže nejsme denně na pohotovosti či u zubaře. Děti doma poslouchají a rozhodně se mě při každé příležitosti nepokoušejí setřít, jako horlivá uklízečka skvrnu od krve na podlaze. Prostě si žiji klidný život a veškeré příhody, popsané na mém blogu, jsou výjimky, vybočující z poněkud nudných, ale příjemně zajetých kolejí.

P.S.: V předchozím odstavci jsem ještě měl větu: „Formuláře vyplňuji čitelně a do správných kolonek“… ovšem dnes mi kolegyně dala k vyplnění žádost o nějaký certifikát. Copak kolonky, ty jsem vyplnil pečlivě a správně, ale ve druhé části byly protichůdně formulované věty s onou kouzelnou poznámkou: „Nevyhovující škrtněte“. Když došlo na svéprávnost, tak jsem hrdě přeškrtl záporku NE (protože já přece svéprávný JSEM!) a sebevědomě odevzdal podepsaný formulář, potvrzující, že jsem "BYL zbaven svéprávnosti.“

Ještě že to ta duše dobrá po nás čte, jinak se taky mohlo stát, že další články bych psal pod dohledem statného ošetřovatele. A ti, jak známo, moc smyslu pro humor nemají.