Nemám rád běhání
Aby bylo jasno: já nemám nic proti rychlejšímu pohybu jako takovému. Rozumím tomu, když se člověk rozeběhne za ujíždějící tramvají, když běží pro pivo, protože nejbližší koloniál za pět minut zavírá, nebo v rámci možností sprintuje na onu místnost ve chvílích nejtěžších. Dle svého oblíbeného literárního hrdiny chápu i momenty, kdy je člověku jedno KAM běží, neboť je pro něj důležitější ODKUD. Nedostudovaný mág Mrakoplaš takovou tou prvoplánovitou odvahou zrovna neoplýval.
Co ovšem nechápu je chvíle, kdy člověk vyběhne z bodu „A“… a po několika kilometrech se do téhož bodu vrátí, aniž by s sebou cokoliv nového přinesl. Jenom je o něco unavenější, zpocenější a překvapivě spokojenější.
Myslím si, že takhle to vnímá spousta aktivních fotbalistů. Milujeme sport, tedy fotbal, ale nenávidíme období, kdy se běháním nabírá fyzická kondice. Na druhou stranu dobře víme, že to bez toho prostě nejde.
Loni v létě jsme na dovolené s partou kamarádů chodili běhat každý večer. Poslední den se mě jedna kamarádka nadšeně zeptala: „Taky Tě to běhání baví? Mě to přijde tak povznášející!“
Neumím lhát, takže jsem po pravdě zavrčel: „Já to nenávidím!“
Nechápala to: „Tak proč teda s námi běháš?“
Nezbylo mi nic jiného, než vysvětlovat, že v létě a v zimě běhám jenom proto, abych i po čtyřicítce mohl na podzim a na jaře nastupovat v soutěžních utkáních proti dvacetiletým "uličníkům", kteří tu fyzičku zatím mají zadarmo.
Minulý týden jsme byli grilovat u kamaráda na chatě a tatáž kamarádka mě opět dostala. Když jsem se v neděli vyhrabal z pelíšku (tzn okolo desáté dopolední), už u mě byla s nabídkou: „Nepůjdeme si zaběhat? Já jsem ráno našla zajímavý okruh.“ Ráno pro ni znamenalo tak okolo sedmé – na rozdíl ode mě je to ranní ptáče.
Jak asi tušíte, neodolal jsem. Za prvé proto, že je to děvče po čertech hezké a tudíž představa času stráveného po jejím boku v lese nebyla nepříjemná... Za druhé proto, že jsem jako každý chlap pořádně ješitný a takové výzvě prostě neodolám.
První část cesty vedla lesem, takže místo ladného pohybu své spoluběžkyně jsem musel sledovat, kam šlapu, abych si o nějaký ten kořen nepodvrtl nohu, ale potom už jsme vyběhli na volné prostranství. Byli jsme na horách a cesta vedla přesně podle Murphyho zákonů: pořád do kopce a proti větru.
Když jsem vyběhl asi třetí drsné stoupání, měl jsem toho akorát dost. V uších mi hučelo jako v úle, kterému někdo ukradl královnu, husté kartáče mého obočí dávno vzdaly snahu zabránit přívalům potu, aby se mi draly do očí, lýtka ztuhla na kámen, srdce bušilo v rytmu rockové úpravy Montyho čardáše a zbytky rozumu mi oznamovaly, že s každým dalším krokem už za sebe odmítají ručit. Právě v tu chvíli se vedle mě ozval jiskřivý hlásek: „To je paráda co? Jak ten les voní, jak ti ptáčkové cvrlikají…“ Nevěřícně jsem otevřel pusu, přestal se soustředit na pohyb a kamenná lýtka s ulehčením zastavila.
To bylo velké štěstí.
Kamarádka ladným pohybem splašené laně zmizela v dáli a asi ani v této chvíli netuší, jak blízko byla tomu, aby se o ní psalo v novinách. Tedy v černé kronice… V článku s nadpisem „Bestiální vražda krásné běžkyně uprostřed hlubokých hvozdů".
Karel Janďourek
Opravdu byl Jan Nezmar Trpišovskému oponentem?
V posledních týdnech se přestalo dařit mé milované Slavii a opět se jí vzdálil mistrovský titul. Hodně fanoušků se nechalo unést kritikou a jejich terčem se vedle hráčů a trenérů stal především sportovní ředitel SKS Jiří Bílek.
Karel Janďourek
Povinná školní četba, aneb pan Kaplan by zaplakal!
Dcera dostala jako povinnou školní četbu knížku „Pan Kaplan má třídu stále rád“. Upřímně jsem zajásal, trošku jsem i si zazáviděl.
Karel Janďourek
Můj boj po Covidu. Buďte opatrní, porazit jej nemusí stačit.
Nedávno jsem se rozepsal, jak jsem bojoval s Covidem. Nebylo to veselé čtení, ale na konci byl happy end. Byl jsem přesvědčen, že jsem vyhrál. Jak asi tušíte, byl to obrovský omyl.
Karel Janďourek
Můj boj s Covidem
Tak mně doběhl Covid. Respektive tedy já jsem mu neutekl. Patrně jsem se nakazil v práci, jeden den večer jsem začal kašlat a vyletěla mi teplota. Druhý den ráno testy potvrdily nemilý ortel: pozitivní.
Karel Janďourek
Literatura v pubertě, aneb "Harry Potter na rande"...
Dcera na přelomu roku objevila Harryho Pottera! Ne tedy, že by někde potkala přímo brýlatého kouzelníka s jizvou na čele, ale po sérii filmů, které šly každý pátek v TV, vzala tuto ságu na vědomí.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Havaroval vrtulník prezidenta Íránu Raísího, vracel se z Ázerbájdžánu
Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího a hovoří o...
Změnila se koncepce péče o válečné veterány. Chybí ženský prvek, stěžují si
Minulý rok představila ministryně obrany Jana Černochová se šéfem odboru pro válečné veterány a...
Řidič na Lounsku narazil do stromu, ve zničeném vozidle zemřel
Náraz do stromu nepřežil v neděli ráno u Staňkovic na Lounsku řidič osobního auta. V autě cestoval...
Policisté při hokeji zakročili proti muži se zbraní, vypadala jako kalašnikov
Dlouhou střelnou zbraň nesl v ruce osmnáctiletý mladík, proti němuž v sobotu po poledni zakročili...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 128
- Celková karma 23,17
- Průměrná čtenost 1495x