Zemědělské minimum pro „zelené teroristy“ dnes o hospodaření v krajině z pohledu ekologie

Velká část „zelených teroristů“ mluví o nutnosti snižování živočišné výroby z důvodu velké uhlíkové stopy. Domnívám se, že to neplatí pro Českou republiku, protože v sousedním Německu je intenzita výroby 2,5 až 5 krát vyšší...

..., v Holandsku pak 9 až 11 krát vyšší u jednotlivých komodit, jako je mléko a všechny druhy masa.

Česká republika vyváží cca 50 % obilovin jako suroviny za nízké ceny a jejich spotřeba hlavně v Německu se nám vrátí v potravinách živočišného původu. Suroviny musíme zhodnotit doma a vyrábět vlastní kvalitní potraviny, které jsou pod trvalou kontrolou, přičemž nedojde k zvyšování uhlíkové stopy. Pokud budou mít zemědělci jasná, stabilní a motivační pravidla, budeme mít k dispozici dostatek potravin v průběhu dalších deseti let a dovoz bude jen doplňkem a rozšířením sortimentu na našich pultech.

V ekologickém režimu je u nás 14,7 % zemědělské půdy a produkce z této výměry je necelé 1 % z celkové produkce v agrárním sektoru. Orné půdy k rozloze celého státu máme v současné době 31,1 %, v roce 1936, kdy jsme měli dostatek mezí, remízku, lesíků, jak uvádí řada „renomovaných“ ekologů jsme měli 49,5 % orné půdy z rozlohy České republiky.

Určitě se najdou místa, kde je nutné řešit erozi, zásahy do půdních bloků, ale v současné době jsou to jen ojedinělé případy. Dnes existují půdoochranné technologie, které dokáží zadržet vodu v půdě, jako je Strip-till, No-till, ty je třeba podpořit z  Ministerstva životního prostředí, ale zásadní je, jak už jsem zmínil, do půdy dostat organickou hmotu.

 Co se týká chemie, tak Česká republika spotřebovává 1,85 kg účinných látek na 1 ha a například Belgie 8 kg, Itálie 7,8 kg, Portugalsko 6,2 kg, Španělsko 4,8 kg, Spolková republika Německo 3,7 kg a Rakousko 3,4 kg  účinných látek na hektar. U umělých hnojiv je naše spotřeba 124 kg čistých živin na hektar, ale Irsko spotřebovává 510 kg, Lucembursko 420 kg, Belgie 290 kg, Velká Británie 240 kg, Spolková republika Německo 220 kg, čistých živin na hektar.

Ze statistik Eurostatu, které jsem citoval, vidíme, že naše výroba je nejvíc ekologická a naše produkty jsou vyráběny velmi šetrně a jsou podstatně zdravější než produkty ze zemí staré EU 15 (v současné době EU 14).

Zlepšovat se samozřejmě můžeme, mělo by to být však směrem ke zlepšování úrodnosti půd, která souvisí s větším obsahem organické hmoty, větším využívaním meziplodin a hlavně urychleném ukončení produkce slaměných granulí, které jsou ještě dnes dotačně podporovány a využívají se v teplárnách nejen u nás, ale i v zahraničí. To jsou zrealizované nápady v praxi od „rádoby“ odborníků v uplynulých 30 letech.

Proti ekologickému zemědělství nemám nic a obdivuju ty, kteří dokáži ekologickou produkci vyrábět a dodávat na náš trh. Není ale možné pobírat podstatně zvýšené podpory pro ekologický režim a nevyrábět alespoň 50 % produkce ve srovnání s konvenčním zemědělstvím, v propočtu to vychází přibližně 7 % celkové produkce oproti reálnému 1 %.

Vydáváme obrovské prostředky z rozvoje venkova na ekologickou produkci aniž by tyto prostředky přinášeli předpokládaný výsledek.