K soběstačnosti produkce potravin.

Nevěřím, že v Izraeli je úrodnější půda než u nás, ale Izrael je z 96% soběstačný v produkci potravin.

Samozřejmě nemůžeme být soběstační v produkci pomerančů, či banánů, ale že tvrzení, že nemůlžeme být soběstační v produkci ovoce, brambor nebo vepřového nevěřím, i když vím, proč tomu tak je.

K ovoci: Jezdím kolem jedné dlouhé aleje jabloní nadaleko od naší vesnice. Každý rok na podzim,než všechny jablka spadnou na zem, tam s manželkou zastavíme a nasbíráme si přímo se stromů pár bedniček jablek různých odrůd. Jsou vynikající! No a když v tu dobu zajdu do Penny nebo Lídlu a vidím v nabídce jablka z Itálie nebo Francie za více jak 30Kč/kg, nejde než se divit. Z toho mi vychází,že dovážet jablka z Itálie vyjde levněji, než posbírat jablka u nás. Ten globální svět je opravdu podivný.

Ještě bych chtěl dodat k zabírání půdy a výměnou za jiný pozemek.Taktéž, už staří hospodáři říkali, že ne všude je stejná bonita půdy, že když někde zasadíš hrábě, vyrostou ti (myšleno jak je dobrá půda) a někde kolik zasadíš (zaseješ) tolik sklidíš.

Jenže to dnešní lidé nechápou.Rozčilují se, že někdo dostal za zabraný pozemek stejný počet hektarů, ale už jim nedochází to, že není stejná bonita půdy a kolikrát je to o x km dále.Čili větší náklady na dopravu té komodity co by se tam pěstovala.A on by někdo chtěl platit více kvůli tomu, že se propálí více nafty?

A pokud by to byla jen pastvina, jak tam přemísťovat dobytek?Nakládat na náklaďák a převážet?Šlo by to, jenže OPĚT ZVÝŠENÉ NÁKLADY na buď litr vyprodukovaného mléka nebo na 1 kg porážecí váhy.

Víte, kdysi staří hospodáři říkali, že...jeden hektar užíví jeden kus dobytka, jeden kus dobytka vyprodukuje za rok hnoje na jeden hektar.

Komunisti to už měli trochu zredukované, jeden kus dobytka na tři hektary a dnešní kapitalistiká společnost to už redukuje na 10 hektarůna jeden kus dobytka.Pokud někdo chce biopotraviny, tak ať se zeptá toho pěstitele, kolik kusů dobytka má na jeden hektar vyprodukavané komodity.Pokud to není 1:1, tak to není bio a dohání se to chemií.Zrovna tak, kdo pěstuje jen zeleninu, tak kolik odebral hnoje na hektar.Protože hnůj dodává jak živiny, tak PROVZDUŠŇUJE PŮDU, protože jsou tam žížaly, ty vytvářejí chodbičky a žížalama se živí krtci, a ti vytvářejí větší chodby a tím se dostává voda do pozemí a nevysychají spodní prameny.

Takže kvůli tomu, že máme zabetonovanou a zaasfaltovanou půdu super, hyperkety a jejich parkovišti, zbytečnými průmyslovými zónami přicházíme i o vodu.

pan Jandejesk je ještě starší než já, takže si jistě dobře pamatuje, jak to s tou potravinovou soběstačností bylo. prázdné háky u řezníka a ve čtvrtek fronta větší, než před knihkupectvím, maso pod pultem pro někoho, kdo znal někoho, kdo sežene gumičky do stěračů. Bramborářská velmoc jsme byli taková, že půl roku brambory vůbec nebyly v obchodech. Potraviny vzhledem k platům dražší než teď a to některé násobně

Dnešní produktivita jak ve výnosech sklizně obilí, tak i produkce masa je daleko vyšší, než byla za komančů. Nebýt podivné dotační poltiky EU, se nemusely likvidovat chovy dobytka a klidně bychom soběstační v jeho produkci mohli být.

A nikde ve střední Evropě není vidět tolik ladem ležící zaplevelené půdy, jako u nás.

Vidím, že pan Procházka vnesl do problematiky zemědělství ideologii a boj proti Západu ve stylu Rudého práva. To je sice módní způsob argumentace, ale vyfutrovat nějaký postoj nebo názor dělením světa na Východ a Západ byl právě ten způsob Rudého Práva. Stejně nesmyslné je podsouvat Vám Váš kladný vztah ke komunistické době. Nejsem ten, kdo by měl dost znalostí na to, aby se mohl vyjádřit ke všemu, co jste napsal. Zavedení kvót na podporu soběstačnosti vidím jako velmi problematické, pokud není ošetřeno, aby menší zemědělci nebyli znevýhodněni - aby mohli konkurovat zboží, které je u sousedů dotováno je k nám dováženo. Co se týče zatravňování, je to určitě v mnoha případech lepší, než půdu zničit. Ničení půdy se dělo už před třiceti lety a studenti zemědělských škol se o tom učili - způsob obdělávání půdy s následkem porušení její struktury a snížení její kvality i schopnosti zadržet vodu. Je známo, že došlo dalšímu zhoršování z důvodu snižování nákladů. Také je známo, že na mnoha místech je velmi chabá pestrost plodin, což vede následně ke snížení pestrosti živočišných druhů. Nedávno mne velmi překvapilo, že se nám "podařilo" v té naší moderní době chemizací vyhubit a vyhnat dropa velkého. Také proto, že , na rozdíl, od sousedů máme mnohem větší jednotlivé plochy - širé rodné lány. Nevýhody takových velkých celků osetých jedním druhem znají v sousedním Rakousku, kde si těsně za hranicemi hýčkají onoho dropa velkého.

Nejde o zavedení kót, podle návrhu zákona jde o procentuální podíl potravin. Jak je možné, že ve Francii zákon funguje už dva roky a u tady to nejde? Nepotřebujeme být soběstační? Vidíme to dnes u vakcín....jsme závislí od dovozů a i když existuje smlouva, vyvážejí se vakcíny mimo EU a nejsou plněné smluvní dodváky....nikomu o nás nejde, takže jsme plně v rukou dodavatelů.....

Zatravňování je ničení půdy, když se travní porost neudržuje, neobnovuje a nehospodaří se na něm....různé druhy invazných plodin vytlačují kulturní trávy....pak voda nemá šanci vsakovat do půdy a odtéká pryč. Také v půde chybí život, není tam dostatek vdzuchu...Víte o tom, že vyšla studie, podle které nám v roce 2050 díky dnešním "opatřením" včetně zatravňování nebude stačit naše planeta a na nakrmení lidí budeme potřebovat ješte 1/3 nové planety? Kde ji vezmeme?

Uvědomujete si, že máme už jenom 31,5 % výměry orné půdy k výměře státu? Kolik států má tak nízké zornění? A co to Rakousko?

Namísto hospodaření na orné půdě s péčí řádneho hospodáře ji zatravňujeme a přicházíme o všechno, o vzuch, vodu, jídlo....

Široké lány? Jen u nás (z celého světa) omezení 30 ha na půdní blok s jendou plodinou. JEDINÝ STÁT!

A videli jste SASKO? Koncentrují, , koncentrují a koncentrují...snaží se o maximální zvýšení velkosti farem. A proč? Proč asi to dělají?

A jak je možné, že státy, kde je průměrná velikost farem 20 ha (a podle statistik se každý rok viditelně zvyšuje) mají několikanásobně vyšší dotace na tyto malé celky jak na naše farmy? A když sloučí dvě farmy, dostanou další dotaci za sloučení? Proč to platí ve vyspělé Evropě? A co my? Kam kráčíme? Proč blbneme?

To není na diskuzi ani na pár článku, ale na knížku o zemědělství...ono zemědělství vůbec není tak jednoduché jak si mnoho lidí myslí....a to je ten problém, kdaždý je zemědělec, stačí, aby se ráno nasnídal.

Údernické jako Rudé právo. U mnohých boj proti Západu trvá. Článek je plný nesmyslných bludů, ale alespoň přiznává, že vyvážíme 4 mil. tun obilí ročně. Vyvážíme také mléko,řepku, mák, mladý skot atd. Nikdo nás k tomu nenutí, stejně nás nikdo nenutí nahrazovat víceleté pícniny dovozovou sójou. A co bylo dříve v té "skvělé" komunistické minulosti? Především nedostatek všeho a prázdné regály. A za potraviny jsme vydávali přes 50% příjmů.