Dost diletantizmu v EU, jen profesionál se zkušenostmi může zajistit stabilitu a rozvoj EU

EU se dává cestou „Zelené dohody“ a nesmyslným strategickým plánem, které vedou k extenzitě a hlavně k oslabování států přistoupivších do EU  v roce 2004 a později.

Výsledkem bude další ovládání trhu těch, kteří nemají dostačenou ekonomickou sílu. Mám pocit, že cílem starých zemí je ovládnout trhy těchto později přistoupivších zemí v klíčových komoditách, zejména v potravinách.  Příkladem může být nejen Česká republika, ale hlavně Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko a další, kteří, není tomu tak dávno byly soběstační a exportéři potravin, hlavně ovoce a zeleniny. Nyní dováží až 50 % potravin z Holandska, Španělska a dalších států a jejich venkov se vylidňuje.  Z Bulharska odešlo cca 3 mil. lidí a z Rumunska více než 4 mil. lidí.  Německo a Francie se snaží z nových přistoupivších zemí udělat jen zásobárnu levné pracovní síly. To přece nebyla idea silné EU, která měla být protiváhou světových velmocí. Naší představou bylo podpořit rovnoměrný rozvoj všech států EU a posílit ekonomiku celé unie.

Za nejhorší považuji to, že neřešíme jednu ze základních podmínek lidského života, a to je výroba potravin hlavně v nově přistoupivších zemích. Další představy o utlumovaní zemědělské výroby představiteli EU se nejvíce dotknou nás, kteří jsme již snížili intenzitu výroby zemědělských komodit, u mnohých z nich na 30 až 50 %. Další ovládnutí trhu s potravinami je další posílení naší závislosti na těch, kteří už EU ovládli. Co říká a dělá vyspělý SVĚT?

Vyspělé státy světa zvyšují produktivitu práce, koncentraci zemědělské a potravinářské výroby, s obrovským tempem zavádějí půdo-ochranné technologie a protierozní obdělávaní půdy, systémem precizního zemědělství, které brání půdní erozi a umožní intenzivní hospodaření na půdě. Zemědělsky vyspělé státy intenzivně pracují na genetice v rostlinné i živočišné výrobě.

V rostlinné výrobě u základních plodin, kterými jsou kukuřice a sója, uplatňují systém GMO, který jim přináší zdravé rostliny s minimálním využíváním chemických ochranných prostředků a téměř dvojnásobným výnosem, než dosahují v průměru všichni ostatní.  Produkce je zdravá a při vysokém výnosu a nižších vstupech (chemických prostředků a průmyslových hnojiv) je velmi levná, tudíž tyto vyspělé státy budou likvidovat konkurenci, ke které patří i EU.

V živočišné výrobě vyspělý svět vkládá obrovské finanční  prostředky do šlechtění, které přináší vynikající výsledky nejen v produkčních a reprodukčních ukazovatelích,  ale i v kvalitě. Obrovský pokrok lze zaznamenat u komodit jako je mléko, vepřové maso a drůbeží maso.

Vyspělý zemědělský svět bere velice vážně prognózy s vývojem počtu obyvatel. V roce 2050 lidstvo dosáhne téměř 10 mld. obyvatel na naši planetě. V nejlidnatějších zemích světa, v Číně,  Indii a Indonésii se procenta  střední třídy, která  si již bude moci dovolit koupit veškeré potřebné potraviny, zvýší ze současných 16 % na cca 55 %.  V této době se předpokládá, že výměra obhospodařované zemědělské půdy bude již nižší  než 0,15 ha na obyvatele planety. Lze předpokládat, že ten, kdo bude mít k dispozici dostatečnou nabídku kvalitních  potravin, bude mít ve světe obrovský vliv a ekonomickou prosperitu. Neměli bychom se na tohle všechno připravit?