Vláda je mnoha lidem k smíchu.

Nechme nyní stranou, že jsme si na to nebezpečně zvykli, a někteří to přestávají vnímat jako problém. To jsou naše domácí trápení a máme ještě více než měsíc na to, abychom to změnili. 

Horší je, že vláda svoji neschopností, nečinností a zbabělostí ztratila to, čemu se říká čest. A protože vláda reprezentuje nás všechny – občany této země –, týkají se její selhání každého z nás. Nejvíce armády, žen a mužů, kteří nasazují životy za naši bezpečnost. To už není k smíchu, to je závažný problém, který budeme dlouho a složitě napravovat. Mluvím o tom, že díky katastrofální nepřipravenosti a nepochopení celé záležitosti, se naše vláda vykašlala na afghánské spolupracovníky naší armády a nechala je i s jejich rodinami na pospas osudu. Je drzost od předsedy vlády, když se vlastní selhání snaží navíc svést na opozici. Je snad členem vlády, která nese za toto selhání naprostou odpovědnost, někdo z opozice? Není. Na takové chování existuje starý židovský výraz chucpe.

Obávám se, že předseda vlády vůbec netuší, o čem mluvím. Nechápe, jak svojí katastrofální nečinností ohrozil naše vojáky a všechny, kdo jim pomáhali. Jestliže se nyní takto bezohledně chováme ke svým spojencům, těžko můžeme v budoucnu očekávat, že si získáme důvěru někoho dalšího. Toto není ani v nejmenším chyba českých vojáků. Je to jen a jen selhání politiků, kteří nestačí na svoji práci a nejsou hodni zastupovat naši zem.

Vláda se situaci v Afghánistánu nevěnovala včas a stejně jako v mnoha jiných případech neměla a nemá připravený žádný plán. Chaos, který charakterizuje celá její činnost, doplnil naprostou absenci jakýchkoli hodnot a obyčejné lidské sounáležitosti.

Premiér je zvyklý lidi použít a odhodit. Nyní se zachoval stejně. Zde ale nejde o to, že někdo přijde o funkci nebo jeho přízeň. Lidem a jejich rodinám, kteří našeho předsedu vlády nezajímají a nestojí mu ani za přerušení volební kampaně, jde o život. A on místo pomoci dál postuje na Facebook svoje rozesmáté fotografie. Nemá odvahu vysvětlit svým voličům, že čest České republiky nyní vyžaduje, abychom pomohli těm, kteří s námi v Afghánistánu pracovali a jsou ve velkém nebezpečí. Premiér ze strachu o svoje volební procenta zaprodal dobré jméno naší armády. To se nám samozřejmě vrátí i s úroky. On si myslí, že je bude platit někdo jiný. V tom se ale velmi mýlí. Tahle zrada jde za vládou a jejím předsedou. Nechci, abychom byli déle, než je to nutné, závislí na lidech, kteří jednají proti zájmům své země i proti obyčejné lidské slušnosti. V těžkých časech jednat správně není jednoduché. Už od dětství platí, že v nouzi poznáš přítele. Sobci a zbabělci nakonec vždy zůstanou sami. Protože jsou ostatním k ničemu.