S malou pražskou Eiffelovkou za zády

Kouzlo nechtěného nebo možná záměr fotografa, tak na mne zapůsobily některé fotky ze včerejšího oficiálního přijetí francouzského prezidenta českým protějškem na Pražském hradě ...

 Oba prezidentští reprezentanti na 1. nádvoří Pražského hradu přihlížející slavnostnímu uvítání s vojenskými poctami, v pozadí věž Petřínské rozhledny. Jak výmluvné pro návštěvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Věž z konce 19. století, inspirovaná monumentální ocelovou stavbou Gustava Eiffela.

Program francouzské hlavy státu byl v den návštěvy pilně a podrobně mediálně mapovaný – „běžná“ a jeho postu odpovídající setkání a jednání – osoby a obsazení nepřekvapily, stejně jako byly pro tento typ a délku návštěvy v podstatě dané lokace, a nakonec témata také očekávatelná… Nutno podotknout, že z krátkodobého i dlouhodobého hlediska pro obě strany geopoliticky nadmíru důležitá.

Sešli se přední představitelé dvou evropských vyspělých, byť nesousedících států, jejichž hlavní města dělí 882 km vzdušné čáry (autem zhruba 1100 km). Emmanuel Macron v posledních dvou letech poměrně významně změnil postoj, nebo možná alespoň rétoriku, v otázkách týkajících se pomoci Ukrajině, a pro prezidenta Petra Pavla je jistě zadostiučiněním, že z původního váhavce (Francie) se stává partner spolupráce na poli české iniciativy na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU. Věřím, že takto namyšlená cesta k dalším, novým zdrojům potřebného vojenského vybavení má tedy zelenou a výraznou naději na úspěch. Podobně tomu pak jistě bude i u dalších projednávaných témat, mezi která patřila obranná spolupráce, energetika aj. Byť jsme tedy před rokem 1989 patřili každý do jiného politického bloku a vlivem „železné opony“ nebyla ochota a prostor pro pěstování užších vztahů, navazujeme opět na dobu, kdy Francie 28. října 1918 jako první země uznala samostatné Československo, a došlo tak i k navázání prvních bilaterálních vztahů. Logicky i následný polistopadový vývoj lze považovat také za velmi pozitivní, čehož důkazem je jak spolupráce na poli politiky, tak vzdělávání, či samozřejmě v oblasti oboustranného obchodu.

Jako dva vyspělé státy stojíme na straně svobody. A jsem za to rád.