Neklaňme se předraženým šmejdům, věnujme se sousedům

Časté slovo, které používají lidé při hodnocení této vlády, je stud. Člověk se vztahem ke své zemi, a tím k institucím, které ji reprezentují, se třese hrůzou, co zase náš „best in covid“ někde plácne. 

Copak my doma jsme si zvykli, a víme, že většina myslí jinak, ale lidé v zahraničí musí být překvapeni, koho si ti Češi vybrali za své zástupce. Buranské chování Andreje Babiše, kdy pohrdlivě mluvil o těch, kteří v začátku pandemie neměli takové štěstí jako my, a odmítal jim poskytnout elementární pomoc, se stalo vizitkou hloupé a nedospělé politiky. Říká se tomu sobectví a v politice krátkozrakost. Ve chvíli, kdy my sami potřebujeme pomoc, se naši sousedé a spojenci chovají podle jiných kulturních vzorců.

Ukazuje se jako neskutečná výhoda a výsledek politiky uplynulých třiceti let, že naše země je obklopena spojenci. Můžeme se spolehnout na pomoc našich sousedů. A to nejen na té „velké“ mezinárodní úrovni. Představitelé měst a správních celků sousedících s našimi covidem nejpostiženějšími oblastmi s naprostou samozřejmostí byli a jsou připraveni různými způsoby nenechat nás v tom samotné. Samozřejmě, že myslí i na vlastní bezpečnost a chod své ekonomiky, která je s tou naší propojená. Ale spojenectví je postavené na vzájemně výhodných vztazích, na tom není nic zvláštního. Nevím, zda dost doceňujeme, jak důležité je, že u svých sousedů nalézáme pochopení a součinnost.

V kontrastu s tím je nepochopitelný důraz, který kladou lidé kolem prezidenta a některých členů vlády na finanční a politické zájmy zemí, které jsou připravené na naší situaci jen vydělat. To, co se děje kolem ruské vakcíny není nic jiného než hledání protekce. Nikdo nikomu nebrání, aby přihlásil svoji vakcínu k Evropské agentuře pro léčebné přípravky a nechal ji schválit pro využití v zemích Evropské unie. Snaha obcházet pravidla, hledat nesystémové cestičky a získat tak výhody pro několik jednotlivců a firem, to jsou přesně ty východní moresy, které sem vláda Andreje Babiše zavádí, a které se snaží prezident využít. Nikdo ruské vakcíně neubližuje, nikdo ji neznevýhodňuje. Je to přesně naopak. Oni místo respektu k odborným institucím hledají fígle, jak obejít pravidla, která platí pro všechny ostatní. Je to vekslácká ekonomika, kdy jiná pravidla platí pro papaláše a jiná pro obyčejné lidi.

Nedávno jsme si připomínali 15. březen, kdy byla dovršeno rozbití Československa a v naší zemi nastalo nejstrašnější období jejích novodobých dějin. Když se podíváte na mapu roku 1938 a 1939, tak jsme zůstali sami, obklopeni zeměmi, které rozhodně nebyly našimi přáteli. Pohled na současnou mapu střední Evropy a zkušenost s chováním našich dnešních sousedů, ať už na vládní či lokální úrovni, nás může alespoň v něčem uklidnit. Jiná otázka je, jak my sami jsme prospěšní našim spojencům, jak se k nim chováme my a čím přispíváme ke společnému cíli. Například jak ignorujeme potřeby naší armády a naše závazky ke společné obraně.

Je velmi důležité, že dobré sousedské vztahy jsou i na té obyčejné, občanské úrovni. Je to vidět na spolupráci místních samospráv a jednotlivých starostů, či ředitelů nemocnic, na vůli pochopit a vyhovět si v každodenních starostech. Není důvod si naše spojence idealizovat. Naše vlastní krize nám ale ukázala, jak důležité je mít přátelsky naladěné sousedy. Nyní je na nás, abychom se přestali klanět letadlům s předraženým zbožím posílaných pro zisk pár lidí, a začali se věnovat vztahům, které se v kritické chvíli ukázaly jako zásadní a spolehlivé. I o tom se bude rozhodovat v podzimních volbách.