Ministr Havlíček ohrožuje české bezpečnostní zájmy

Dostavba jaderné elektrárny patří mezi projekty, na kterých musí existovat širší politická shoda. Důvody jsou jasné. 

Jedná se o ekonomicky, technologicky i bezpečnostně náročný úkol, jehož uskutečnění i dopad zdaleka přesahuje jedno volební období. Bohužel vláda se chová jako vždy – chaoticky, nekoncepčně a bez ohledu na zájem České republiky. Ministr Havlíček postupuje tak, aby se kdosi nažral a moc zůstala celá. Potřeby občanů této země jdou stranou.

České bezpečnostní služby se jasně shodly na tom, že se ruská a čínská firma nemají výběrového řízení účastnit. Jde o tak závažné vyjádření, že ignorovat ho, nebo postupovat přímo proti němu, vyvolává mrazivou otázku, ke komu je vlastně loajální ministr vlády. Může to působit tak, že je ruský Rosatom protlačován alespoň sklepním okénkem do dostavby Dukovan, když to dveřmi nejde. Mimo obvyklé postupy ministr posílá do Ruska dokumentaci, což u ostatních zájemců o dostavbu Dukovan musí vyvolat přinejmenším rozpaky. Je zpochybněna schopnost naší země vůbec takový projekt zorganizovat. Nezáleží mu na smysluplném a transparentním průběhu výběrového řízení, jde jen o to, aby u toho byli Rusové. Je to klasický postup známý z kulturních okruhů nám vzdálených: ignorovat pravidla a předem dát najevo, že kdosi může víc, než ostatní.

Jaderná elektrárna je v každé zemi klíčová stavba. Pro naši energetickou politiku, která počítá s jádrem jako významným zdrojem, to platí o to víc. Upřednostňovat ruskou firmu, napojenou na ruský stát, je ignorantství. Nemá smysl spekulovat, proč se tak děje. Není důležité, zda za tím jsou domácí politické čachry, někým slíbené budoucí služby nebo prostě nepochopení bezpečnostních rizik. Celé to vypadá jako cílené a dobře „odkudsi“ organizované. Otázkou také je, jakou roli v tom může hrát skutečnost, že ministr Havlíček sedí na dvou velmi zásadních židlích, o které by možná nerad přišel... A tak je dobré udržet si za každou cenu vyšší přízeň. Nebo jde jen o prozaický strach. Ať tak či tak, takový člověk nemůže být ministr vlády České republiky, jejíž zájmy má hájit a aktivně prosazovat.

Dělat věci, jakkoli jenom ne transparentně a opačně, než radí odborníci, je bohužel při rozhodování této vlády pravidlem. U jaderné elektrárny jde ale veškerá benevolence stranou. Místo aby využili shody většiny politické reprezentace na užitečnosti využití jaderné energie pro tuzemskou energetiku, našli co nejširší možnou shodu, která by každému serióznímu dodavateli, i českému daňovému poplatníkovi, dodala jistotu přehledného projektu, kují pikle obvyklé i neobvyklé, jak říkají podlí rádci v jedné české klasické pohádce. My ale nežijeme v pohádce. Je třeba využít všech dostupných možností, které opozice má, aby tento hazard s českou národní bezpečností ministru Havlíčkovi nevyšel. Často se chlubí, jak málo spí. Nevěřím, že spí klidně. To, co předvádí, je za hranou běžných politických chyb. Proto by měl odejít. A najít si práci u svých loutkovodičů ne českého státu.