Mezinárodní humanitární právo nesmí být porušováno!

Zásadní je v tuto chvíli role suverénních států.Před více než 4 měsíci byla Izrael nečekaně napadena Hamásem. Jedná se o jedno z nejkrvavějších napadení v soudobé historii. 

 

Útok je spojený s hromadným únosem řady osob z Izraele do Gazy, a to především hnutím Hamás. Zemřely již tisíce osob, mezi nimiž jsou civilisté, včetně dětí, příslušníků bezpečnostních sil, cizinců i humanitárních pracovníků. Více než 100 izraelských rukojmích se již podařilo dopravit do bezpečí. Z izraelských věznic bylo výměnou za rukojmí propuštěno několik desítek palestinských vězňů. Stále je ale řada osob vězněna. Rodiny o nich nemají zprávy a nelze ověřit v jakém stavu se nacházejí. Nyní je na nás, jako suverénních státech, abychom si vynutili dodržování mezinárodního humanitárního práva.

Od prvního okamžiku Mezinárodní výbor Červeného kříže (dále MVČK) vyzýval k okamžitému propuštění všech rukojmích a přístupu k nim. Na což mají nárok dle mezinárodního humanitární práva.  MVČK má v tomto ohledu velice silná oprávnění. Tím zásadním je právo navštěvovat všechny osoby, jejichž svoboda byla omezena v souvislosti s ozbrojeným konfliktem, poskytovat jim humanitární služby a hovořit s nimi beze svědků. Toto oprávnění je výslovně zakotveno jak v Ženevských úmluvách, tak v obyčejových normách mezinárodního humanitárního práva a nelze jej nijak omezovat.

Hamás ovšem tato práva zcela ignoruje. O tomto svědčí i fakt, že MVČK otevřeně označuje jednání strany konfliktu za porušení mezinárodního humanitního práva, což není vůbec obvyklé. Dělá to výjimečně a jen tehdy, je-li názoru, že důvěrný dialog nepřinese výsledky.

Zásadní je v tuto chvíli role států. Nesmíme zapomínat, že to není pouze o Červeném kříži, ale na odpovědnosti států, které mezinárodní humanitární právo tvoří a ručí za jeho respektování.  Tuto svou roli by měly naplnit tím, že využijí svého veškerého vlivu k tomu, aby ze strany Hamásu bylo Červenému kříži konečně umožněno to, čím ho státy pověřily, tj. aby měl přístup k rukojmím a mohl pomáhat efektivně řídit humanitární pomoc.

Všech 196 suverénních států světa je totiž vázáno společným článkem 1 Ženevských úmluv, který ukládá povinnost za všech okolností zachovávat ustanovení mezinárodního humanitárního práva. Tedy povinností těchto států je učinit vše pro to, aby bylo mezinárodní humanitární právo respektováno. Musí využít svého vlivu na další státy, aby ustanovení tohoto práva dodržovali.

Jako předseda meziparlamentní skupiny přátel ČR – Izrael, ale především jako člověk, podporuji Izrael v jeho obraně proti terorismu. Udělám ze svého postavení maximum pro to, aby bylo toto napraveno.

Zároveň si však uvědomuji, že tímto konfliktem trpí i nevinní civilisté na obou stranách. Naše srdce patří všem lidem, kteří ztratili členy rodiny nebo se obávají o své blízké, kteří byli zajati jako rukojmí civilisté.