Měkkým mečem na draka?

Za devatero horami a devatero řekami byla jedna malá a krásná země. Žilo se v ní dobře a země stále vzkvétala... lidé měli práci, děti chodily do školy a vše bylo zalité sluncem. 

Jednoho takového krásného dne, kdy téměř končila jedna krátká zima, se mezi lidmi začalo proslýchat, že za hranicemi řádí nebezpečný drak. Rádcové se ptali krále, zda jsou jako zem připraveni na to, že by mohl přiletět i k nim. Ten se asi spoléhal na vysoké hory lemující zemi, a tak jim odvětil, že přes tyto hory žádný drak nemá šanci přeletět. A tak se rádcové nechali ukolébat vladařovou teorií. Jenže uplynulo pár týdnů a stejný hladový drak napadl i toto - ke spokojenosti ukolébané království mezi horami.

Nebyl to žádný chudinka a šel z něj obrovský strach. Svými obrovskými tlapami pošlapal země na jihu kontinentu, plameny ze svého chřtánu sežehl už výdobytky hospodářů ve středu kontinentu, a jak se blížil ke spokojenému království, všude páchal čím dál tím větší škody. Jeho nejoblíbenější hlavní chod byli starší a slabší podaní, kteří se nemohli nijak bránit a stávali se tak jeho snadnou kořistí. Brzy tedy král zjistil, že měl poslouchat rádce a začít včas budovat obranné hradby. Pozdě, ale přeci okamžitě nařídil, že každý člověk v jeho království musí mít u sebe meč, kterým by se mohl bránit. Starším doporučil nevycházet a pro jistotu to samé nařídil i dětem. Jenže meče se mezitím po celém širém světě staly nedostatkovým zbožím. Aby zachránil alespoň něco, požádal krále království nebeského draka, jestli by jim nemohl prodat ty, které se ve velkém vyráběly v jeho zemi. Problémem by se mohlo zdát, že levná výroba neodpovídala prodejní ceně, ale to vlastně králi krásné země zase tak těžkou hlavu nedělalo. Takže sice nebyly levné a navíc ani kvalitní, ale lepší něco, než nic. To zpočátku každý, kdo se běžně neorientuje v praktikách mezikrálovských obchodů, chápal... Jenže místní kováři krásné země namítali, že tyto meče z dovozu jsou měkké, neostré, nesedí do ruky... Ale kdo by je poslouchal, když drak už byl tu. Král vydal nařízení, že tyto dovozové meče jsou dostačující…

A pohádka by mohla dále pokračovat, ale to už by bylo nadlouho a šťastný pohádkový konec stále v nedohlednu...

Překlopme pohádku do aktuálního času a reálií. Nechme být, co se stalo, tedy zatím, a soustřeďme se na to, jak s drakem skutečně začít konečně efektivně bojovat po roce jeho řádění a s meči, které máme k dispozici, resp. které se za těch několik měsíců na trhu objevily. A v této fázi sloupku už můžeme meč nazvat jeho pravým jménem a prozradit dosud neprozřelým, že se jedná o respirátory. Po těch dvanácti měsících boje s covidem už bychom přeci nemuseli prosit o odprodej předražených zahraničních výrobků a mohli konečně využít schopností vlastních výrobců...

Je nutné připomenout, že vláda v loňském roce dala čínským a jiným respirátorům tříměsíční výjimku v tom, že nemusí mít evropskou certifikaci, aby na našem trhu byly alespoň nějaké ochranné pomůcky. S tím se opravdu nedá polemizovat, na tu bídu aspoň něco. Jenže od té doby se toho strašně moc změnilo. Česká republika se v poslední době stala (a teď nechci přehánět) nano-mocností a to, co dokáží vyrobit naše české firmy, patří ke špičce po celém světě. A tak se jeden diví, že výjimka, která byla nastavena na čtvrt roku, u nás stále zřejmě funguje. Prodávají se tu ochranné pomůcky, které dodneška nemají evropský certifikát o shodě CE, nesplňují naše normy, a hlavně většina z nich nemá vlastnosti, kvůli kterým si je lidé kupují – pro svou ochranu. Nemluvě o faktu, že v důsledku toho všeho, tito “pokoutníci“ poškozují férovost podnikatelského prostředí a konkurence schopnost našich českých výrobců. A co je dnes důležitějšího než podpora našich firem, zaměstnanost našich lidí a podpora naší české ekonomiky?

A protože nejsme troškaři, tak ještě tyto (samozřejmě i ty certifikované) jsou Ministerstvem financí ČR osvobozeny od DPH. Celé to vypadá jako podpora jistých dodavatelů, kteří místo toho, aby byli potrestaní – teď vlastně obdrželi od státu za svou činnost bonus. Kromě nebezpečí pro konečné zákazníky toto nastavení nespravedlivě poškozuje české výrobce zdravotních obličejových masek s řádným označením CE (které od DPH osvobozeny nejsou, což stejně platí i pro nanoroušky apod.)

Pokud žijeme ještě ve státě zajišťujícím rovné, a především zákonné, podmínky, a tím tedy spravedlivé prostředí pro všechny, čekám, že se k tomu odpovědní lidí postaví tak, jak je správné. Trochu se ale bojím, že obchodníci z Číny jsou tady protěžovaní z jiných, daleko temnějších důvodů. Ne vždy je cena důležitá. Hlavně, když jde o zdraví a životy lidí. Nad tím by se měli naši představitelé zamyslet!