Jsme občané, ne poddaní

Snaha vládního hnutí podřídit si obce prostřednictvím odebráním peněz je průhledná a zákeřná zároveň. Tady jde víc než o peníze: jde o zásadní princip fungování společnosti.

Vláda se rozhodla obce potrestat za nezávislost. Chová se jak feudál: stát jsme já, rozuměj premiér. Vše, co je mimo moji moc, musí zmizet.

Předseda vlády vůbec nerozumí fungování země. Nechápe, proč jsou jednotlivé složky moci na sobě nezávislé. Zná jediné: co je moje, to je dobré, co spravuje někdo jiný, to je špatné... pro mne! Takového člověka či instituci si musím podřídit, nebo zničit.

Zatím si nedovolí omezit svobodné volby. Snaží se tedy postupně znehodnotit jejich výsledky prostřednictvím vládních zásahů. Moc dobře ví, že nezávislost každé instituce je dána především její svobodou nakládat s finančními prostředky. Když seberu starostovi peníze, ten nemůže opravit školu, silnici nebo zdravotní středisko. Musí si pro peníze „na vládu.“ Pokorně jako poddaný. Poslušný dostane, nezávislý ostrouhá. To je chování feudálního pána k poddaným, ne premiéra k voleným zástupům měst a obcí. Nutno dodat, že premiérem se stal díky volbě občanů.

Už ten slovník, kterým vládní garnitura mluví téměř jako jeden muž. Členové vlády stále říkají, že nám něco dávají. Nic nám nedávají. To nejsou jejich peníze, to jsou peníze lidí. Lidí, kteří svým umem a šikovností vydělali tolik, aby mohli platit daně. Daně ve svobodné zemi ale nejsou dar vládci. Daně platíme proto, aby fungoval stát. Stát řízený touto vládou nefunguje. Přesto nebo právě proto lidmi vydělané peníze nestačí, tak je potřeba je sebrat těm, kteří ještě nějaké mají. Je to dvojité vítězství: získají korunky a ještě srazí na kolena radnice.

Premiér se chová jako východní samovládce. My ale žijeme v republice. Nejsme poddaní, nýbrž občané.

Proto posledních několik týdnů samosprávy bijí na poplach, lidé tam vědí, co by pro obecní a městské rozpočty znamenalo financování  kompenzačního bonusu pro OSVČ. Proto na tuto mocenskou nehoráznost, kdy stát chce přesunout svoji zodpovědnost na obce, města a kraje, více jak měsíc veřejně upozorňuji, navrhuji konkrétní řešení, volám po nutnosti společných jednáních.  

Útok na nezávislost samospráv měst a obcí by byl zcela nepokrytým pokusem otočit pyramidu moci. Kdyby se to podařilo, nebyli by to lidé, kdo si vybere, zda ve své vesnici opraví kapličku nebo fotbalové šatny, byl by to premiér. Jako starověký diktátor s palcem nahoru či dolu by pak mohl rozhodovat o našich životech. To je oč tu běží. O peníze jde většinou (až) v první řadě. Nyní jde o svobodu nás všech.

Jenže nejsme ani poddaní, ani ovce, a samosprávy nečekají se sklopenými hlavami na konečný ortel našeho premiéra-feudála, ale bojují dál. Proto to teď najednou zase vypadá, že nám feudál možná otočí a bude mírumilovně rozdávat. Mediálně podáno tak, že zachraňuje a rozdává ze svého, fakticky ale vykrade cizí nápady a pěkně je lidem prodá jako své. Feudál-spasitel, ve skutečnosti vlk v rouše beránčím.