Zvýšení platů politiků a důchody

Premiér Petr Fiala mate veřejnost tím, že zvýšení platů politiků je „jiný mechanismus“ a že nesouvisí s plány vlády na snížení valorizace penzí, Je to obyčejná „politická (ne)pravda “.

Současná obstrukce opozice při projednávání zákona o jednorázové redukci valorizace penzí je médii pokryta nerovnoměrně. Provládní média se mohou „přetrhnout“ v objektivitě, a „opoziční média“ vlastně neexistují, protože Mladá fronta Dnes píše v obdobném duchu jako provládní média.

Mohli jsme si tak přečíst i údajnou „živou diskusi“ s premiérem Petrem Fialou na téma zvyšování platů poslanců a senátorů a snížení valorizace důchodů. Dejme slovo Fialovi: „Penze jsou jediný státní výdaj, kde se plně kompenzuje inflace. Jiné sociální skupiny, zaměstnanci nebo rodiny s dětmi, nic takového nemají. Je třeba v tom najít rovnováhu. Růst penzí musí být přiměřený,“ poznamenal Fiala a dodal, že vláda musela použít nástroj legislativní nouze, byť to nevidí rád. „My jsme vyzvali opozici, ať nám dovolí zkrátit lhůty pro pojednávání, ale ta to opakovaně odmítla. Nezbylo nám nic jiného než použít tento instrument,“ sdělil Fiala.

K platům politiků se vyjádřil Fiala takto: V případě příjmů politiků jsme se po třech letech vrátili k automatickému mechanismu, který valorizuje platy ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců. Udělali jsme to proto, že nepovažuji za úplně etické, aby politici sami rozhodovali o výši svých příjmů. Navíc tady byla řada soudních sporů o to, zda zmrazení platů bylo správné a zákonné. Mimochodem mechanismus, jímž se určuje růst platů ústavních činitelů, se odvíjí na jiném principu než u penzí. V našem případě je závislý na průměrné mzdě a její výši. Pokud by klesala průměrná mzda, půjdou dolů i platy politiků,“ ozřejmil situaci Fiala.

V zásadě jde o naprosto neuvěřitelnou manipulaci s fakty a daty. Fiala se zaklíná tím, že „nechce, aby si politici sami zvyšovali platy“ a současně ignoruje, že zrušení zastropování platů politiků bylo samozřejmě provedeno neprodloužením zákona o zastropování platů politiků a soudců. Ano, soudci vyhrožovali soudními žalobami, protože jsou součástí soudního systému! Tak je to jednoduché. Přitom stačilo, aby přijala sněmovna zákon, který by snížil koeficient, kterým se násobí průměrný plat v Česku pro výpočet platu politiků a soudců tak, aby se platy nezvýšily tak dramaticky (asi o 14 %). Vůbec se nejedná o „jiný mechanismus“, v zásadě se platy politiků i penze odvíjejí z výpočtu, kde existují koeficienty, kterými se násobí průměrná mzda (politici a soudci) anebo zohledňuje inflace (v případě důchodů).

Politikům, v současnosti oněm vládním, kteří se chovají tak, že si zvýší plat o 14 % a považují to za „normální“, bych vzkázal jediné – prosím nelžete a nevyprávějte báchorky. Jsem také důchodce a byl bych ochoten akceptovat nižší valorizaci s ohledem na to jaký dopad by zvýšení penzí o celou inflaci vyvolalo na zvýšení deficitu státního rozpočtu. Protože si ale vláda prosadila skokové zvýšení platů a ani se nezačervenala a současně chce snížit valorizaci důchodů, platí stále stejné – vláda jede na „jiné lodi“ než celá společnost. Necítí potřebu šetřit na výdajích státu v případě poslanců a senátorů a ještě to obhajuje tím, že „zadarmo“ bychom nezískali kvalitní poslance a senátory. Ve skutečnosti realita je taková, že naprostá většina poslanců ani netuší, která bije a jsou zvoleni na základě pořadí na kandidátkách, o čemž se rozhoduje za zavřenými dveřmi partají a hnutí.

Česká vláda nemá žádné odborníky, ale spíše „odborníky na všechno“, zejména na to, jak se vykroutit z nepříjemných otázek. To ostatně Petr Fiala předvedl naprosto ukázkově.