Rozhovor Putina pro Carlsona

Na stránkách X amerického moderátora Tuckera Carlsona byl zveřejněn vysoce propagovaný rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten má za cíl „seznámit americkou veřejnost s názory ruského prezidenta“ na válku na Ukrajině

Na detailní analýzu rozhovoru je ještě dost času.  Zatím se tedy budu věnovat základním tezím rozhovoru, který byl uveden například na iDnes. To, co však rozhodně musí předcházet jakémusi „souhrnu“ ruských názorů reprezentovaných Vladimirem Putinem, je konstatování obecných faktů vývoje na Ukrajině.

Ukrajina se po rozpadu SSSR vyvíjela tak, že v ní o moc soupeřily dva politické směry. Jeden usiloval o pokračování úzké vazby na Rusko a jeho nejviditelnějším reprezentantem byl Viktor Janukovyč.  V roce 2010 vyhrál prezidentské volby, tentokrát právoplatně, Viktor Janukovyč s 48 % hlasů. Strana regionů tak získala nejen křeslo premiéra a předsedy jednokomorového parlamentu, ale i post prezidenta. Přestože se Janukovyč prezentoval jako silně proruský kandidát, dokázal Ukrajinu také přiblížit k Evropské unii (EU), neboť již v polovině roku 2013 se zdálo, že Ukrajina směřuje k podepsání asociační dohody s EU. Byla tedy naděje, že by se Ukrajina výrazně přiblížila k budoucímu členství v této nadstátní organizaci, aniž by zároveň narušila své ještě dobré vztahy s Ruskem. Tím by se mohla stát jakýmsi „mostem mezi Východem a Západem“. Situace se ale velmi zkomplikovala. Prezident Janukovyč a spolu s ním i ukrajinská vláda jen několik dní před připravovaným summitem Východního partnerství EU ve Vilniusu, dne 21. listopadu 2013, pozastavili s ohledem na obtížnou finanční situaci země a vzhledem k nabídce podstatné pomoci ze strany Ruska přípravy pro podpis asociační dohody s Evropskou unií. Janukovyč prohlásil, že je dohoda s EU zatím pro Ukrajinu nevýhodná.Podle průzkumu veřejného mínění, který zveřejnil Kyjevský Mezinárodní institut sociologie v listopadu 2013, 39 % dotázaných Ukrajinců podporovalo vstup Ukrajiny do Evropské unie, zatímco 37 % dotázaných Ukrajinců podporovalo vstup do Eurasijského ekonomického svazu v čele s Ruskem.

Pak už vše nabralo směr k útěku Janukovyče do Ruska a na Ukrajině se začalo válčit. Rusko anektovalo Krym a  dvě menší území na východě Ukrajiny vyhlásila „samostatnost“.

Po nástupu Joea Bidena do úřadu amerického prezidenta se vztahy USA a Ruska začaly znatelně zhoršovat. USA stáhly vojáky z Afghánistánu a Rusko se snažilo oslabení světového vlivu USA využit ve svůj prospěch. Při jednání Putina s Bidenem v prosinci 2021 se někteří politici z „východního křídla NATO“ vyjadřovali dokonce tak, že „cítí nový Mnichov“. Znepokojení ve východní Evropě vzbudil návrh Joea Bidena, aby vybraní členové NATO začali jednat s Ruskem o jeho obavách z rozšiřování Aliance. Analytici se také shodují, že po úterní videokonferenci mezi americkým a ruským prezidentem bude Ukrajina donucena k ústupkům v Donbasu. „Doufám, že se pletu, ale cítím v tom nový Mnichov,“ prohlásil ve čtvrtek předseda zahraničního výboru estonského parlamentu Marko Mikhelson, který Bidenovu ochotu pustit Rusko k jednacímu stolu o možném rozšiřování NATO srovnal s politikou appeasementu vůči Hitlerovi. Rusko tak využilo situace a zaútočilo. Bylo si totiž jisté tím, že USA na obranu Ukrajiny své vojáky nepošlou. Po ruském vpádu na Ukrajinu pak BIden výslovně prohlásil, že USA na Ukrajinu nepošlou své vojáky, například v roce 2022 po ruském vpádu na Ukrajinu  ve svém projevu o stavu Unie. Zato slíbil drakonické sankce.

Po bezmála dvou letech od ruské agrese je zřejmé, že Rusko sankce Západu neoslabily. Stále častěji jsou v našem tisku zprávy o tom, že i evropští politici si neúčinnost sankcí připouštějí. Ruské sankce nefungují, přiznali europoslanci. Trhá je Srbsko, Čína či Indie Sankce vůči Rusku mají neustále mezery. Vyplývá to z čtvrtečního usnesení Evropského parlamentu. Europoslanci se shodli, že postihy proti ruské ekonomice jsou nedostatečné a Rusko je stále obchází. Nejlépe se podle nich vyhýbá těm opatřením, které souvisí s nerostnými surovinami, například cenovým stropům na ropu.

Závěr je tak zřejmý. Rusko využívá status jaderné velmoci a vyhrožováním jejich použití vlastně oslabuje pomoc Západu. Rozhodující podporovatel Ukrajiny je dnes ve stavu předvolební licitace (či ve vztahu k Ukrajině agónie) mezi republikány a demokraty. Senát odmítl poskytnout další finanční, resp. vojenskou podporu Ukrajině, protože Bidenova pozice se i v USA podstatně zhoršila a republikáni dělají vše pro to, aby Bidena z Bílého domu vystrnadili.  Statisíce běženců na jižní hranici USA je pro americkou politiku zdá se větší téma než osud Ukrajiny. To, co Putin vypráví v rozhovoru s Carlsonem je tak možná zajímavé pro ty, co rádi čtou „mezi řádky“.  Na podstatě ruské agrese proti Ukrajině to však nic nemění. Rusko chce Ukrajinu v současných mezinárodně uznávaných hranicích zlikvidovat a v nejlepším případě tam pak nastolit proruský nebo „neutrální“ režim.