Ústavní soud zrušil zásadní články volebního zákona, podle něhož by se měly letos konat volby do poslanecké sněmovny. Předseda Ústavního soudu zásadním způsobem ovlivnil výsledek voleb.
Ústavní soud pod vedením Pavla Rychetského zrušil několik významných ustanovení volebního zákona. Pod záminkou rovných podmínek pro všechny strany tak Ústavní soud zásadním způsobem ovlivnil volby v letošním roce, a dle mého soudu naprosto záměrně. Stanovisko 4 členů Ústavního soudu, kteří většinové rozhodnutí pléna Ústavního soudu označili za výrazný zásah do již probíhající volební kampaně a jasně se distancovali od politiky svého předsedy, považuji za správné a zcela se s ním ztotožňuji.
Musím tentokrát pochválit, a to naprosto bez jakékoliv ironie či nadsázky, práci ČT. ČT totiž ze svých historických materiálů vybrala zásadní pasáže o tom, jak vznikal volební zákon, podle něhož se hlasuje již od roku 2002. Uvedla, že volební zákon byl přijat v čase opoziční smlouvy mezi Václavem Klausem jako předsedou ODS a Milošem Zemanem jako předsedou ČSSD. Cílem zákona bylo jednak posílit většinové prvky systému voleb do poslanecké sněmovny a výsledkem dohody byla bonifikace vítěze voleb. Nebyla nijak zásadní a projeví se zejména tehdy, pokud jedna strana vyhraje před ostatními s výrazným náskokem. To byl případ roku 2017.
ČT navíc ukázala holou skutečnost – na jednáních o tomto zákonu se tehdy podílel Pavel Rychetský z pozice ministra spravedlnosti, místopředsedy vlády vedené Milošem Zemanem a Vladimírem Špidlou. Jestliže dnešní Rychetský vykládá o tom, že je nutné akcentovat rovné podmínky všech stran, tehdejší Rychetský bez jakýchkoliv problémů vytvořil zákon, který až do teď platil tak, jak ho někdejší místopředseda vlády uvedl na svět.
Jak ale upozornil na ČT politolog Josef Mlejnek, strany, které stížnost k Ústavnímu soudu před třemi lety zaslaly, byly tehdy malé a zejména STAN a TOP 09 na to doplatily menším ziskem mandátů, než by odpovídalo celkovému počtu hlasů pro tyto strany ve volbách. Dnes je ale TOP 09 součástí Trojkoalice a STAN v koalici s ČPS a paradoxně tak rozhodnutí Ústavního soudu jak Trojkoalici, tak koalici pirátů a STAN poškodí. Samozřejmě, doplatí na toto rozhodnutí i hnutí ANO.
Premiér Andrej Babiš rozhodnutí Ústavního soudu tvrdě zkritizoval. Nejdále ve své kritice zašel předseda KSČM Vojtěch Filip, který ho označil za hrubé ovlivnění politiky a použil slovo „odporné“. Přitom malým stranám, kam dnes patří KSČM, ČSSD a SPD, rozhodnutí ÚS vlastně nahrálo. Mohou se dnes sice stále strachovat o to, zda překročí uzavírací klauzuli 5%, pokud jí ale překročí, budou mít ale počet mandátů odpovídající více méně jejich procentickému výsledku, minimálně by měly mít 10 mandátů, pokud překročí 5%. Pokud by tedy volby dopadly tak, jako poslední preference (ANO 25 %, STAN s piráty 20 %, Trojkoalice 19 %, ČSSD 6 %, KSČM 5% a SPD 9%) , propadlo by jenom 16% hlasů a mandáty by se rozdělily : ANO 50, STAN s ČPS 40, Trojkoalice 38, ČSSD 12, KSČM 10 a SPD 18 a 32 propadlých mandátů by se rozdělilo rovnoměrně mezi 6 subjektů – ANO 9, STAN s ČPS 8, Trojkoalice 7, ČSSD 2, KSČM 2 a SPD 4. Strany by tak při rovnoměrném zastoupení získaly tyto celkové počty mandátů:
ANO 59 (29 %)
STAN s ČPS 48 (24 %)
Trojkoalice 45 (22 %)
ČSSD 14 (7 %)
KSČM 12 (6 %)
SPD 22 (11 %)
Velké strany či koalice by o něco procenticky posílily, ale mnohem méně než při současné metodě a u malých stran by se již nestalo, že budou mít procenticky méně mandátů než 5 % z celkového počtu poslaneckých mandátů. Jazýčkem na vahách by se stala SPD, protože ANO, ČSSD a KSČM by měly dohromady 85 mandátů, Trojkoalice se STAN s ČPS 93 mandátů a pokud by SPD podpořila ANO, měla by tato vláda zajištěnou většinu ve sněmovně 107 mandátů. Paradoxně tak zrušení zvýhodnění velkých stran by mohlo poškodit právě Trojkoalici a STAN s ČPS, které by se v případě stávajících pravidel mohly společně přehoupnout přes 100 mandátů.
Rychetský tak podle Miroslava Kalouska „napravil své protiústavní konání“. Faktem je, že ÚS ovlivnil výsledek voleb natolik, že lze jeho rozhodnutí považovat za podobně zlomové jakým byl zásah policie na Úřadu vlády v červnu 2013 proti vládě Petra Nečase.
Nicméně boj o nový volební zákon ukáže, že skutečně rovný poměrný systém s uzavírací klauzulí skutečně poškodí velké strany natolik, že budou vznikat vlády bloků nebo mnoha různých stran. Stěžovatelé tak dosáhli svého Pyrrhova vítězství. Sdružování se do předvolebních koalic totiž nepomůže zdaleka tak, jak by pomohlo v původním znění volebního zákona.
