Macron spoléhá na prvního komunistu světa

Emmanuel Macron zajel do Číny utužit přátelské vztahy a vzal si na pomoc předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Jednal o válce na Ukrajině.  

Pokud by nyní zajel do Číny kdokoliv jiný než Emmanuel Macron a Ursula von der Leyenová, bylo by to „správnými“ médii komentováno jako zrada Ukrajiny. Ne tak v případě Macrona. Tomu se sice sype domácí podpora a podle posledních průzkumů by ho dnes ve volbách porazila i Marine Le Penová, ale čas na návštěvu prvního komunisty světa, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga , si našel.

Předtím ještě západní média široce komentovala vyjádření vyslance Číny u EU Fu Cch. Fu uvedl, že tvrzení o Číně stojící v konfliktu na straně Ruska je „záměrnou dezinterpretací“ ze strany některých lidí, které ale přímo nejmenoval. Zdůraznil však v té souvislosti především ruské vedení. Dodal, že důvodem je takzvané „přátelství nebo vztahy bez hranic“. Prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Si Ťin-pching se o něm opakovaně vzájemně ujišťovali, ale Fu řekl, že ono „bez limitu“ není nic než prázdná fráze. Fu zdůraznil, že Čína odmítá ruské snahy anektovat části Ukrajiny, jako je Krym a Donbas. Peking odmítá dlouhodobě uznat anexi Krymu. Trvá na územní celistvosti Ukrajiny, protože se bojí, že by sama stejným způsobem mohla přijít o Tchaj-wan. Ten sice má vlastní vládu, ale nikdy nevyhlásil samostatnost a de iure je stále součástí Číny.

Tvrzení vyslance Fu Cch není nic jiného než pustá lež, která má ospravedlnit cestu Macrona do Číny. Je samozřejmé, že Západ rád naslouchá takovým to slovům, protože může ve své politické propagandě zdůrazňovat „osamocenost“ Ruska na mezinárodním poli. Je ostatně velmi podezřelé považovat vyjádření tohoto typu za „pravou politiku Číny“ a to, co tvrdil čínský prezident v Rusku dezinterpretovat jako „pusté fráze“. V tom jsou čínští diplomaté mistři a Západ rád naslouchá takovým tvrzením. Pokud ale Čína vážně hrozí vojenskou intervencí na „svém“ Tchaj-wanu, určitě to není pustá fráze, ale fakt, se kterým musí USA počítat. Nikdo jiný totiž není schopen čínskou invazi na Tchaj-wan zvrátit.

Macronova návštěva Pekingu je komentována většinou takto: Francouzský prezident Emmanuel Macron v Pekingu řekl čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, že na něj spoléhá, že domluví Rusku ohledně války na Ukrajině a přivede všechny k jednacímu stolu. Později se oba státníci sešli i s předsedkyní Evropské Komise Ursulou von der Leyenovou.

Šéfka EK rovněž vyjádřila podporu mírovému plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Čínský prezident podle ní zopakoval, že je ochotný jednat se Zelenským, jakmile k tomu budou vhodné podmínky. Čínský prezident v březnu absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v uplynulých týdnech představil vlastní mírový plán pro Ukrajinu. Řada západních zemí je ale vzhledem k těsným vztahům Číny a Ruska k čínskému návrhu skeptická, Si také zatím přímo nehovořil se Zelenským, jehož země se ruské agresi brání už déle než rok.Tématem jednání byla podle agentury Reuters i situace kolem Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou provincii a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. "Stabilita v Tchajwanském průlivu je nesmírně důležitá a my máme velký zájem na zachování statu quo v této oblasti," řekla politička. "Napětí v by mělo být řešeno prostřednictvím dialogu," dodala.

Výše uvedené vyjadřuje skutečně jenom přání EU. Čína mezitím vyhlásila kvůli návštěvě tchajwanské prezidentky v USA sankce. Je proto zcela zřejmé, že cesta zástupců EU do Číny je cvičením bez závazných výsledků. Má ukázat „dobrou vůli“ EU i Číny v očích evropské veřejnosti, věřit Číně je ale podobně nesmyslné jako věřit Rusku. Čína má navíc nad EU obrovskou výhodu v tom, že z Číny a z regionů, které Čína ekonomicky ovládá, putuje do EU zboží, dnes již často velmi nedostatkové. Podobně jako u ruského plynu, Západ si převodem důležitých technologií do Číny během posledních třiceti let, vykopal hlubokou jámu, do které padá a neví, jak ten pád zastavit.

Čína na Rusko žádný tlak nevyvine, válka na Ukrajině jí evidentně nevadí, protože oslabuje pozici Ruska i Západu a z Číny dělá „moudrého“ zachránce míru. Macronova cesta do Číny je tak jen dalším plácnutím do vody, které sotva co reálného přinese.