Když se z turistiky stane sběr odpadu

Většinu víkendů, pokud to počasí jen trochu dovolí, trávíme se ženou na pěších výletech v dosahu našeho bydliště. V sobotu 27.ledna jsme tak zamířili na hrad Helfenburk u Úštěku.

Odjeli jsme autem do Rašovic, kde jsme auto zaparkovali a vydali na cestu po značce k hradu Helfenburk. Tentokrát jsme ale chtěli udělat okruh a z Helfenburku se do Rašovic dostat přes Skalku. Bylo nádherné počasí na turistiku jako stvořené a byli jsme plni krásných dojmů.

Na Helfenburku se člověk setká také s pravými turisty, kteří sem musejí tak jako my dojít pěšmo a i tentokrát jsme tam narazili na skupinku příjemných lidí, kteří se s námi dokonce podělili o jednoho buřta s chlebem a hořčicí.

Po krátkém odpočinku jsme se vydali zpět k autu. Byli jsme si vědomi, že půjdeme asi 2 km po silnici druhé a později třetí třídy. Ale provoz byl zcela minimální a šlapalo se dobře.Pak však žena uviděla vedle silnice plechovku od nějakého nápoje a rozhodla se, že ji vezmeme sebou a hodíme do odpadu. Měla sebou dokonce umělohmotný sáček a tam plechovka skončila. Ušli jsme pak deset metrů a našli další plechovku, pak petku a nedalo nám to a až do Rašovic jsme ve směru naší chůze po jednom kraji vozovky našli tolik odpadu z plechovek a petek, že jsme ten několikalitrový sáček úplně naplnili.

Takže jsme nakonec udělali praktický pokus o ochranu životního prostředí s tím, že po té silnici určitě moc turistů nechodí a původ těchto odpadků je prozaický. Lidé je vyhazují z auta. Na cestě dlouhé bezmála 8 kilometrů jsme totiž mimo silnici v lese ani na polích žádné odpadky nenašli a ty byly jenom u silnice. Bylo by tedy od řidičů automobilů, té části, která si plete příkopy u silnic s odpadkovým košem, velmi žádoucí , kdyby se tohoto „obyčeje“ odhazování odpadu vedle silnic vzdali. Určitě by udělali pro ochranu přírody mnohem více než kdyby snižovali svou „uhlíkovou stopu“.