Frajer na motorce vrátil Hradu důstojnost

Cesta Petra Pavla na motorce byla frajeřina, která nic  o způsobu výkonu funkce českého prezidenta nevypovídá a už vůbec ne o důstojnosti.  

Prezident Petr Pavel nedávno vyrazil na zahájení Bavorsko-českých týdnů přátelství a na jednání s předsedou bavorské vlády Markusem Söderem na motorce. A důstojnost tím rozhodně neutrpěla. Více než dva měsíce ve své funkci Pavel vrací nejvyššímu ústavnímu úřadu ztracený lesk, což za „panování“ Miloše Zemana zdaleka neplatilo.

Takto uvádí svůj komentář Petr Duchloslav na webu ctidoma.cz. A neopomíná dodat kouzlené slovíčko „dezolát“, tj. Petr Pavel vrátil prezidentskému úřadu důstojnost navzdory prskání dezolátů. Takže si na ony „dozoláty“ posvítíme.

Václav Klaus : Bývalý prezident Václav Klaus zkritizoval současnou hlavu státu za návštěvu Německa. Petr Pavel, který se do sousední země vydal na motorce, podle se podle něj snaží o frajeřinu. Navíc poděkoval za budování česko-německých vztahů člověku, o kterém Klaus pochybuje. „Bernd Posselt byl otazníková osobnost pro nás pro všechny. Absolutně mě to pobouřilo,“ řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Klaus je podle Duchoslava „dezolát“ jako vyšitý. Pokud Pavel poděkoval mluvčímu sdružení sudetských Němců Posseltovi, jak tvrdí Klaus, je to určitě minimálně „zajímavé“. Ostatně, pár českých politiků se již osobně zúčastnilo jednání tohoto spolku a obdrželo snad i nějaké „ceny“.  Ve vztahu k sudetským Němcům vystěhovaným z Československa po skončení II. světové války se to má jednoduše tak, že pamětníků je již málo a jaksi se „zapomnělo“ na to, že po obsazení tak zvaných Sudet Německem většina Čechů z tohoto území raději odešla, aby nemusela čelit německé šikaně. Pamětníci na to sotva zapomenou, dnešní generace čtyřicátníků se tak může pokoušet spory „uhlazovat“, nicméně to je tak všechno, co lze s historií dělat.

Vraťme se ale k podstatě problému, a to cestě Pavla do Německa na motorce. Byla údajně bezpečnostně zvládnuta (docela by mě zajímalo, zda česká i německá strana učinila nějaká zásadní bezpečnostní opatření a dálniční a silniční úseky, kde se Pavel pohyboval, byly pod zvýšenou ostrahou). Navíc, v pozadí celé akce tuším „snižování“ uhlíkové stopy, protože Pavel rozhodně projel méně benzínu, než kdyby jel v autě. Nicméně, zvýšený hazard to bezesporu je, protože nehody na motorce mívají pro motorkáře většinou vážné následky.

Ke zprávě o Pavlově cestě do Německa na motorce je na iDnes.cz anketa, kde asi 38 % účastníků souhlasí s Klausem, 62 % ne. Vsadil bych se, že negativně hodnotí Pavlovu cestu na motorce starší a moje generace, mladí to zřejmě považují za příjemné „dobrodružství“.

Podstatné je však něco zcela jiného, zda je to důkaz toho, že Pavel vrátil na Hrad „důstojnost“. Obávám se, že cesta na motorce, autem či letadlem není důkazem vůbec ničeho, co by s „důstojností“ souviselo. Zajímá mě v této souvislosti Pavlův postoj ke konkrétním politickým otázkám, tj. jeho názory. Zda je poděkování Posseltovi za „významný přínos ke zlepšování česko-německých vztahů“ známkou důstojnosti, si také nemyslím. A nakonec, srovnávat nepohyblivého Miloše Zemana s Pavlem je rovněž problematické, i když chápu, že se mladým lidem Pavel zdá o třídu výše. Domnívám se, že o Pavlovi budeme moci psát objektivněji až po nějakém čase a poté, co něco v úřadě skutečně předvede. Zatím je toho velmi málo a rozporuplné, jako jeho názor na důchodovou „reformu“ a stížnost k Ústavnímu soudu, kterou by podal, kdyby jí nepodala opozice. Takže, uvidíme tak za rok, dva, jaký bude Pavel faktickým přínosem pro Česko.

Zato pan Duchoslav má jasno v tom, že kritika Pavla je vyhrazena „dezolátům“. Jak jednoduchý je to člověk, že ano.