Premium

Získejte všechny články
jen za 49  Kč / 1. měsíc

Biden považuje na největší existenční hrozbu pro lidstvo klima

Joe Biden se ve své předvolební kampani vyjadřuje i o zahraniční politice. Označil sprostým slovem ruského prezidenta a vyjádřil se o existenčních hrozbách.

Americký prezident Joe Biden ve středu označil ruskou hlavu státu Vladimira Putina za „šíleného hajzla“. Výraz, který použil, by se ovšem dal přeložit také jako zku***syn. O Bidenově výroku, který padl v San Francisku při setkání s podporovateli jeho kampaně, informovala ve čtvrtek agentura Reuters. Jedenaosmdesátiletý Biden mluvil o hrozbách pro lidstvo a zdůraznil, že za nebezpečí považuje především klimatické změny. „To je poslední existenční hrozba. Je to klima. Máme tu šíleného hajzla, jako je ten chlápek Putin a další, a vždy se musíme obávat jaderného konfliktu, ale existenční hrozbou pro lidstvo je klima,“ prohlásil Biden.

Vzhledem k tomu, že se vztahy USA a Ruska dostaly do podobné krize jako v časech nejhoršího období studené války na konci padesátých a na počátku šedesátých let minulého století, je použití sprostého vyjádření Bidena na adresu Putina jen dokladem této krize. Tehdy to byl sice místo Ruska Sovětský svaz, ale Rusko bylo po rozpadu SSSR puncováno do role „dědice“ SSSR (alespoň co se jaderných zbraní týče), takže se vlastně neděje nic až tak nového.

Pokud se ovšem bavíme o „existenčních hrozbách“, o kterých Biden hovořil, stojí za to se na tento problém podívat poněkud podrobněji.  Po konci studené války mezi komunistickým Východem a kapitalistickým Západem, která skončila „elegantním“ rozpadem východní bloku a poté i SSSR, vystoupil s názorem na budoucí světové hrozby Samuel P. Huntington v knize The Clash of Civilizations (1996).

Podle politologa Samuela P. Huntingtona se svět po skončení tzv. studené války, tj. v druhé polovině 20. století, ještě výrazněji rozštěpil na jednotlivé civilizační okruhy. Národy těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální, náboženské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivější než aktuální politická situace (příkladem může být Varšavská smlouva, která v sobě spojovala části nejrůznějších civilizačních celků). Každý z těchto celků je veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet „ochrannou ruku“ – západní civilizace, např. Spojené státy americké, pravoslavné Rusko, např. v islámské civilizaci o vůdčí pozici soupeří více států (srov. Írán, Egypt). Zároveň Huntington odsuzuje velkou migraci Mexičanů do USA, Američané tím ztratí svou národní identitu a do značné míry kontrolu nad vlastní zemí. Někteří Huntingtonovi odpůrci toto tvrzení označují za xenofóbní. Podle samotného Huntingtona a jeho příznivců v tom nehraje roli žádný šovinismus, ale zkrátka racionální úvaha, zda Američané chtějí silně změnit svoji zemi a tím i celosvětový vývoj. Různé civilizace mají různé sklony k vzájemnému souboji – velký např. západní a islámská, malý např. západní a subsaharská (africká).

Bezmála třicet let od jejího vydání se zdá, že se světové konflikty skutečně odehrávají na pomezí onoho „střetu civilizací“. Připomíná se útok na „Dvojčata“ z roku 2001, po tomto útoku americká intervence v Zálivu, vznik Islámského státu  až po současné války na Ukrajině a Blízkém východě.

Přesto je však nutné všimnout si i dalších faktů, které s onou „civilizační“ doktrínou až tak nesouhlasí. Zatímco skupina států G7 je v podstatě skupina nejvyspělejších zemí Západu tak, jak ho chápeme, vzniklo a rozvíjí se i sdružení států BRICS, které je novodobým „vícecivilizačním“ projektem dnes už významně konkurujícím hospodářské síle států G7.

Zatímco válka na Ukrajině i na Blízkém východě má znaky střetu civilizací, skupina BRICS po nedávném rozšíření reprezentuje hned čtyři velké civilizační okruhy- čínský komunistický styl totalitární vnitropolitické moci, ruský imperiální styl tolerující pouze strany usilující o renesanci ruské dominance po vzoru někdejšího Východní bloku, indický civilizační okruh, v němž dominuje budhismus, jihoafrický okruh zastupující zájmy černošského obyvatelstva Afriky a brazilský přístup podporující významně státy „třetího světa“, kam ještě do nedávna Indie i Jižní Afrika patřily. Navíc vstup Saudské Arábie podtrhnul i vliv islámské civilizace.  U států BRICS nalézá imperiální politika Ruska nejen pochopení, ale i významnou podporu. Čína bezpochyby věří, že se blíží vhodná chvíle na „zúčtování“ s nezávislým Tchaj-wanem a v tom jí ostatní členové BRICS podpoří.

Vraťme se však k oněm „existenčním hrozbám“ podle Bidena. Pokud on, respektive jeho tým, hovoří o tom, že největší existenční hrozbou je klimatická změna (jejímž „viníkem“ je lidská civilizace spalující fosilní paliva) a jaderný konflikt mezi státy je tak „upozaděn“ v pořadí naléhavosti, je to zásadní změna v hodnocení situace ve světě. V časech krátce po druhé světové válce, a i v době Karibské krize, se za zásadní existenční problém považoval možný jaderný konflikt.  Jednak byla v paměti tehdejších politiků zkušenost s použitím jaderných zbraní proti Japonsku v roce 1945, díky němuž přišlo o životy statisíce Japonců buď přímo následkem explozí nebo na jaderné ozáření, a obecně i zkušenost s průběhem II. světové války, v níž i bez použití zbraní hromadného ničení zahynuly miliony vojáků a civilistů.

Pokud současná západní politika, a to nejen v USA, ale zejména v Evropě a EU zejména, považuje za zásadní existenční hrozbu klimatickou změnu, je to jen důsledek ztráty autentického povědomí o tom, co je to válka. Dnes a denně se sice dozvídáme z televize o tom, co se děje jak na Ukrajině, tak na Blízkém východě, ale situace se stále více méně v našem „západním“ prostoru popisuje tak, jako by Rusko bylo možné porazit, aniž by Rusko použilo svůj jaderný arzenál. A když už o tom někdo z ruského vedení promluví, je to komentováno spíše ironicky.

Jestliže si uvědomíme, že klimatické změny v minulosti mohly skutečně zásadním způsobem ovlivnit starověké civilizace a lidé se museli klimatickým změnám přizpůsobit, případný jaderný konflikt by v případě použití podstatného množství jaderných zbraní, které jsou dnes ve výzbroji jaderných mocností, vedl také k zásadní změně klimatu na Zemi, ovšem s tím, že by byly zmařeny životy stamilionů lidí včetně přírody, tj. fauny i flóry.

Předpokládá se, že vypuknutí jaderné války by tak vedlo k obrovským ztrátám jak na lidských životech (neboť hlavními cíli útoku by se staly hustě osídlené oblasti), tak i na infrastruktuře. Zatímco první jaderné zbraně na konci druhé světové války byly schopné decimovat celá města, vývoj přinesl možnost masivního nasazení těchto zbraní na velké vzdálenosti s ještě ničivějším účinkem. Proto by takový konflikt potenciálně mohl mít za následek zničení celé lidské civilizace či planety – nebo takovou proměnu podmínek, která by znamenala drastické zhroucení lidské civilizace. Následný stav, ke kterému dochází po jaderné válce, je znám jako nukleární zima.

To, že je dnes podle měření teploty na Zemi (které ale netrvá staletí či tisíciletí, ale je záležitostí posledních asi 150 let a pomocí moderních technologií jen asi 50 let) o 1,5 stupňů tepleji než před 150 lety, je proti „jaderné zimě“ úplnou selankou.  Ukazuje se tak plasticky jak politika „škodlivého kysličníku uhličitého“ posunula pořadí existenčních hrozeb u světových politiků od reálných, které má v rukách člověk (v podobě zbraní hromadného ničení), a těch, které způsobuje Slunce a stav atmosféry, respektive její albedo, tj. příroda sama. Takové chápaní existenční hrozby považuji za alarmující, protože úkolem předních světových politiků by mělo být to, aby se arzenál zbraní hromadného ničení (včetně chemických a biologických) nepoužil.

Autor: Jan Bartoň | pátek 23.2.2024 8:00 | karma článku: 27,59 | přečteno: 583x
  • Další články autora

Jan Bartoň

Pořad 168 hodin na ČT skončil

Podle generálního ředitele ČT bude pořad 168 hodin stažen z vysílání a nahrazen „novými formáty“. Stalo se tak podle GŘ ČT i kvůli vztahům v redakci pořadu.

26.7.2024 v 8:00 | Karma: 36,66 | Přečteno: 2699x | Diskuse | Společnost

Jan Bartoň

Obrana demokracie nebo její konec?

Oblíbeným tématem současné předvolební situace v řadě zemí našeho „Západu“ je souboj mezi tak zvanými „obhájci demokracie“ a těmi, kteří jí podle „obhájců“ chtějí zničit. Děje se tak nejen v USA, kde je to ale nejvyhrocenější.

25.7.2024 v 10:08 | Karma: 38,99 | Přečteno: 1950x | Diskuse | Politika

Jan Bartoň

Harrisová místo Bidena

Poté, co se Joe Biden stáhl pod tlakem svého „okolí“ z prezidentské kampaně, je jeho viceprezidentka Kamala Harrisová údajně „jasnou favoritkou“ Demokratické strany.

24.7.2024 v 8:00 | Karma: 24,69 | Přečteno: 757x | Diskuse | Politika

Jan Bartoň

Brusel: Vše máme pod kontrolou

Další funkční období Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové poskytne Bruselu další možnost na pokračování dosavadní politiky koncentrace moci a vytváření federace.

19.7.2024 v 8:30 | Karma: 30,68 | Přečteno: 776x | Diskuse | Politika

Jan Bartoň

Jak EU pokračuje k postupnému rozkladu

Zatímco cesty Viktora Orbána jsou Bruselem vydávány za jeho „soukromou aktivitu“, vydala předsedkyně EK Ursula von der Leyenová zprávu, že Brusel nebude posílat na jednání do Budapešti politiky.

17.7.2024 v 9:00 | Karma: 36,71 | Přečteno: 1293x | Diskuse | Politika
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Každý den rozdáváme bazény za 100 tisíc Kč

15. července 2024,  aktualizováno  22.7 8:34

Léto je v plném proudu, teploty pravidelně stoupají nad 30 stupňů a schladit se ve vodě je jistě...

Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“

24. července 2024  11:37

Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

19. července 2024  9:25,  aktualizováno  22:33

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...

Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě

22. července 2024  14:31

Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do...

VIDEO: Kapitán výletní lodi v Řecku spláchl vlnou turisty na pláži. Vyšetřují ho

23. července 2024  9:29

Nevyžádané dobrodružství na jinak poklidné dovolené zažili v sobotu turisté na pláži Agios Stefanos...

Zahájení na lodích a v kapkách deště. Olympiádu zažehli Riner a Pérecová

26. července 2024  18:35,  aktualizováno  27.7

Zahájení, které nemá obdoby. Poprvé v historii se slavnostní ceremoniál přesunul mimo stadion....

Rozvojové země se topí v rekordních dluzích, odnášejí to nejchudší, říká studie

27. července 2024

Většina států po celém světě dlouhodobě bojuje s vysokými dluhy. V případě rozvojových států ale...

Pověst jejich zmrzliny překročila hranice. Vsadili na řemeslnou výrobu

27. července 2024

Za tři dekády se z malé cukrárny na konci světa stalo zmrzlinářské impérium Adria Gold. Vyrábí...

Prsty už slábnou, hlásí Petr Janda. Na pódiu chce ale zůstat až do konce

27. července 2024

Letošní červencová party na zahradě Petra Jandy se nesla v havajském duchu. A její nejzářivější...

Už nikdy nevyhazujte zeleninu z lednice: Přečtěte si, jak prodloužit trvanlivost.
Už nikdy nevyhazujte zeleninu z lednice: Přečtěte si, jak prodloužit trvanlivost.

Potravinové dózy jsou nepostradatelnou součástí každé domácnosti. Jak ale zajistit, aby v nich potraviny zůstaly dlouho čerstvé? Na to jsme se...

  • Počet článků 2686
  • Celková karma 29,14
  • Průměrná čtenost 2015x
Jsem dříve narozený, přesto se zájmem o vše, co se kolem nás děje.

Seznam rubrik

Oblíbené články