Rakauuta

Láska je žhavé spojení, to se mi snažila před desetiletími vštípit jedna moc hezká Finka, kterou jsem si přečeštil na Marušku Vodečku, neb se jmenovala Maarit Koskenkorva.

     Rakauuta on kuuma linja, byla ta věta, kterou jsem si měl prý navždy zapamatovat. Podcenila mne tehdy, pamatuji si toho mnohem více. Ale stejně jsem byl dneska večer překvapen, jak se mi nečekaně tyhle prehistorické znalosti hodily.

     Čtvrtfinále MS v hokeji jsem se rozhodl posledovat společně s nějakými dalšími fandy a o půl osmé večer vyrazil do Riegráku, kde restauraci s obřím plátnem přehlédnout nelze. Peripetie obstarání propustky ponechám na samostaný blog, ale co mne strašilo, že asi nebudou místa k sezení.

     Tak to jsem hodně přecenil. Nebyla místa k stání. Nebyla vůbec žádná místa a jak se zápas blížil ke šťastnému konci, za místa vyvýšená k stání byli vděčni i ti, co původně u svých stolů seděli, protože nevylézt na ně, přes davy v uličkách by neviděli nic.

     Já jsem také dlouho neviděl nic. Ale pak jsem zahlédl ostrůvek nižší koncentrace přihlížejících a jal se prodrat do oněch míst. Povedlo se a přibyl jsem přesně ve chvíli, kdy Finové poprvé vyrovnali. A pochopil jsem. Finští fanoušci. No bodejď ne, u barů u vstupu ten večer byla finská vodka za polovic a lístky do O2 trény už k dostání nebyly dlouho.

      Ale už jsem tam zůstal. Byl to ostrůvek opravdu obklíčený a jak se zápas vyvíjel nahorů dolů, bylo krásné pozorovat vlastenecké hokejové emoce obou táborů právě odtud. A konec utkání rovněž. Ale to už jsem si stihl s okolostojícími vyměnit pár vět a překvapit je svojí znalostí jejich mateřštiny. Trochu jsem jim i anglicky vysvětlil celou genezi právě takové stopy v mojí paměti a na oplátku se mi nakonec dostalo další várky finské frazeologie, kterou jsem si ovšem již v originále nezapamatoval. Podle anglického překladu to asi bylo něco ve smyslu "když už jste nás vy potvory porazili, tak teď vám budeme aspoň fandit až do finále".

     Uvidím, jestli je tam vážně potkám i příště s českými vlaječkami na tvářích...