Nápad na... na... na exkrement!

místní kodex mi nedovoluje popsat exkrement v názvu článku přiléhavějším českým slovem, ale hlavní myšlenka snad nebude poškozena, protože ten nápad je fakt na ... no, budiž...

Jak jsem dneska zřel na ČT24 v magazínu DW, napadlo je to ve Španělsku. A protože je to opravdu nápad na hovno, teda vlastně na hovna, určitě se brzy rozšíří po celé Evropské unii, nejlépe s požehnáním nějaké povedené směrnice bruselských komisařů.

Za všechno mohou technologie. A taky lidská bezohlednost. V tomhle případě bezohlednost majitelů pejsků. Však zrovna o té bychom my tady v Praze i jiných českých městech mohli jezdit vyprávět po kongresech. Projít se třeba po Strašnicích je vážně strašné a nešlápnout do něčeho rovná se výhře ve skořápkách na sousedním Žižkově.

Takže španělský nápad a vynález mobilního testeru psí DNA z hovínek na chodníku a následné porovnání s registrem všech psů ve městě a neodkladným postihem majitele za neuklizený exkrement je přece úžasné řešení problému! Nebo není?

Je to bohulibý nápad, určitě. Pražský městský strážník píchne do hnědé hromádky před Vinohradskou tržnicí čidlem svého mobilního testeru a na displeji se ukáže, který že majitel zaplatí tučnou pokutu. Asi bude muset i předmět doličný a nejbližší jeho okolí řádně nafotit a zdokumentovat, aby se předešlo pozdějším revizím, potom jistě i postaru sepsat na služebně protokol, ale výsledek se jistě dostaví. Nezbedník obdrží obálku s modrým pruhem a složenkou. Poprávu.

Já jsem vážně ten poslední, kdo by chtěl obhajovat nesbíratele psích hoven. A moderní technologie také beru, přiměřeně svému věku. Ale pořád mi hlodá ono cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly.

A protože také vím, že ďábel je skryt v detailu, dávám si tahle dvě osvědčená pekelná moudra dohromady a mám obavy, jak to bude jednou v praxi fungovat. A že bude, na to vemte jed. Ještě se nestalo, aby se podobného nápadu na prosazení veřejného blaha neujmuli ti praví. Jen onen registr psí DNA, ten zaujme jistě mnoho potřebných. A potom celá realizace, byrokracie okolo, vymáhání pohledávek, odebírání psů bez platné známky na krku, jejich umisťování do útulků, případné utrácení včas nevyzvednutých... ne, to už přeháním, ale chápete mě, čeho se obávám? Velký bratr promine...

Jsem staromilec, mně by prostě víc vyhovovalo, kdyby v každé ulici byl strážník, který jí denně několikrát prochází, který jménem zná místní a jejich poměry, kterého se kluci bojí nepozdravit a opilci obcházejí obloukem a který má respekt. I u pejskařů. Ale staré dobré časy se nevrátí, to vím.

Tak aspoň prosím, aby se někdo před zavedením tohohle španělského nápadu u nás zamyslel nad tím, jestli náklady na celý systém nebudou náhodou o mnoho větší, než třeba zavést stálou úklidovou službu výměšků psů bezohledných majitelů.

Anebo aspoň, a to už jsem opravdu minimalistický, až tu skvělou novinku zavedete, nemohlo by v prováděcích předpisech být to, že až strážník identifikuje DNA, všechno řádně nafotí, sepíše a zadokumentuje, tak potom vezme pytlík a to hovno z chodníku uklidí? To by mohlo pomoci, nejen pražským Strašnicím.