Svoboda versus zdraví? Cenzura versus hlásání bludů? Rozum proti lidské blbosti? Zdravý selský rozum proti vzdělanosti? Anebo je to všechno složitější? A hranice mezi barikádami vede jinudy, než si myslíme...
Statistiky, čísla i normální pohled za dveře specializovaných oddělení našich nemocnic dávají jasný obraz toho, že další vlna Covidu je tu. Kdo chce vidět realitu, tak ji má přímo před nosem.
Ale takhle ne každý uvažuje, jak se zdá. A potom se ptám, má cenu diskutovat demokraticky s někým, kdo vám tvrdí, že jeho pravda zní 1+1=3? Anebo je potřeba konečně použít státu jako naší nejvyšší ochranné a donucovací instituce, aby zasáhl? I přesto, že s tím nebudou mnozí souhlasit.
Jak cenná je svoboda jednotlivce? Nekonečně? Anebo končí tam, kde začíná svoboda žít podle svého -a třeba vůbec žít- těch okolo? Jsou to těžké otázky. Totalitní režimy si je klást nemusí. Diktátorům nejde o lidi ani o člověka. Nám jo. O lidi i o jednotlivce. V tom je naše síla, většinou. Ale někdy i slabina.
Jak tedy rozlousknout oříšek, kdy nechceme cenzurovat, omezovat osobní svobody, nařizovat zásahy do integrity jedinců. Protože píchnout komukoli násilně do těla cokoli je sakra zásah do naší svaté svobody jednotlivce.
Neznám ideální řešení, ale jeden návrh bych měl. Vycházím ze spojených nádob práva a zodpovědnosti, svobody rozhodování a nutnosti nést následky svých rozhodnutí.
Zaveďme "povinné" očkování. A kdo jej nechce (nikoli ze zákonných, třeba zdravotních důvodů nemůže) absolvovat, berme toto jeho rozhodnutí svobodně deklarované jako určitý druh reversu. Ne, nebude mu upřena zdravotní péče, platí si jí stejně jako všichni očkovaní, ale prostě bude na konci řady. Na konci fronty na špičkovou péči, která je z logiky věci kapacitně omezená.
Nelíbí se mi tenhle můj návrh. Vůbec ne. Ale lékaři a sestry v první linii, ať o tom víme či ne nebo ať si to přejeme nebo ne, stejně každý den, a během covidové vlny více než kdy jindy, fronty pacientů stejně řeší dnes a denně. Teď by aspoň měli malý návod a možná by se jim i trošku ulevilo.
Přiznávám, že tenhle trochu fašizující článek mne donutila napsat jedna fotografie na fb, tady je, takhle vypadala moje soukromá poslední kapka tolerance s blbostí:
Tak to teda sorry, představil jsem si doktora anebo sestřičku, co si přijdou po šichtě domů na pár hodin odpočinout, aby pak zase šli do toho kolotoče a mají náhodou chvilku na internet a uvidí tohle!!! Tak jsem si řekl, jestliže na jedné straně barikády fakt stojí podobní cvoci, tak potom asi budu muset aspoň na chvíli zalézt do opačného zákopu, rozdělená společnost si bude holt muset na láskyplné spojování chvilku počkat až se většina z nás vyzdraví.
