Pan ministr zahraničí se nám svěřil, že by nechtěl, aby se někdy jeho dcery potkaly na večírku s někým jako je pan Feri. Rozuměj se sexuálním predátorem. To chápu, to já bych taky nechtěl.
Proto jsem se proti tomu pokusil něco udělat a může to brát jako inspiraci on i další rodiče.
Svým dcerám jsem od malička vtloukal do hlavy, že po světě neběhají jen hodní lidé a před těmi zlými je třeba se chránit a proti nim bránit. Mimo jiné i předběžnou opatrností. Začalo to samozřejmě varováním, že jako dítě nikdy nesmějí jít s nikým cizím pod jakoukoli záminkou a doplněno radou, co v takovém případě dělat.
Později upozorňováním, že ne vše, co je povolené, legální a na co mají právo, je také pro ně bezpečné. Že prostě jsou situace, prostředí a chování či jednání, která jsou rizikovější než jiná a že je potřeba myslet dopředu a hlavně na sebe sama. Snažil jsem se být obecný, jak jen to šlo a přitom dávat konkrétní příklady, aby to od starého táty braly.
Například, že sice přecházet na zelenou je v pořádku, ale když vidím, že se blíží rychle jedoucí auto, tak raději zastavím a nepřecházím. Protože sice budu v právu, za případnou nehodu bude 100% moci onen řidič, ale v nemocnici budu nakonec ležet já.
Že určitě není nic protizákonného nechat si v krámu v košíku otevřenou tašku s peněženkou navrchu, ale co mi potom bude platné, že jsem nedělal nic nelegálního, když mne zloděj okrade.
Že je hloupost vybrat z bankomatu celou výplatu a jít s kamarádem "na jedno", protože pravděpodobnost, že o tu výplatu přijdu nějakým z několika možných způsobů je násobně vyšší, než když si s sebou vezmu jen dvě stovky.
Že si mají dát pozor, od koho se nechávají pozvat. Že není dobrý nápad jít do bytu s neznámým mužem, notabene po společné návštěvě baru. Že jít v noci temným parkem je mnohem horší volba než okolo po osvětlené ulici. Přestože nic z toho není zakázané a nic z výše uvedeného nedává právo násilníkům násilně konat. Ovšem kdo bude ve finále nešťastná oběť? A co jí bude platné, že špína chlap skončí za mřížemi nebo s podmínkou.
Tyhle moje rady dcerám určitě nebyly obhajobou pachatelů ani bagatelizováním trestných činů či připouštěním spoluviny obětí. Jen jsem chtěl, aby se chovaly pro ně co nejbezpečněji. A stejně tak ode mne věděly, co mají a mohou udělat, pokud by se nedejbože obětí staly. Ale to už jsou jiné rady. Nemůžu znát každý jejich krok, ale snad si na ně aspoň někdy vzpomněly.
Jsem připraven na to, že budu tak jako tak možná nepochopen a to co píši bude pro někoho důkaz, že se pachatelů trestné činnosti tak trošku zastávám, že stejně jakoby naznačuji, že si "za to ty holky můžou samy" atd. A že tím pádem jsem taky určitě zakuklený zvrhlík, který má máslo na hlavě.
Tak pro ty dávám k dobru svůj starší blog Noc s Hajajou , abych se pochlubil, jaký jsem to gentleman a jak ctím vůli ženy. Ale zase, ruku na srdce, abych se nebarvil jen svatě, kdybych byl býval kdysi zacouval vždycky hned po prvním "NE", a neukecával dál, bůhví, jestli bych vůbec nějaké dcery měl...
Hana Hegerová: Čerešně
