Pastelky Koh-i-noor Hardtmuth se budou opět vyrábět v Česku. A ne už v Číně, jako tomu bylo posledních 11 let.
Mnozí z nás, co sami s nostalgickou vzpomínkou na vlastní dávné výtvory dětem pastelky s tradiční českou značkou kupovali asi ani netušili, že kupují produkt, který na pult třeba v jihočeské vesničce dorazil přes půl zeměkoule. Ale bylo tomu tak a nejedná se zdaleka jen o pastelky Koh-i-noor.
Globalizace je všudypřítomná a pokrytecké žehrání nad plným košíkem z Lidlu (Penny, Kauflandu, Tesca...doplňte sami), že i tradiční "české" věci nejsou z Česka, ale z blízkého i dalekého okolí, budou jen koloritem, pokud se opravdu nezmění naše spotřebitelské priority.
Návrat výroby spotřebního zboží zpět z Číny do Česka je důležitou zprávou určitě. Z globálního i lokálního hlediska. Majitel firmy pan Bříza je bezpochyby úspěšným byznysmanem a mužem na svém místě. Ví, co chce a většinou zná způsoby, jak toho dosáhnout. Jestliže se rozhodl po více než dekádě stáhnout se částečně z Číny, uzavřít tam svoje provozy, propustit zaměstnance a určitě i podstoupit kvůli tomu nelehká jednání s místními úřady, pak k tomu má určitě VELMI PÁDNÉ důvody.
A že jej tyto důvody vedou k tomu, že tradiční český výrobek budou opět vyrábět české ruce, prostě JE dobrá zpráva. Proč tedy ten otazník v titulku? Jen proto, že pokud by hlavním důvodem, že Koh-i-noor bude napříště vyrábět v ČR, bylo JEN to, že cena práce českého dělníka a dělnice je už o tolik levnější než čínských, že to vyrovná veškeré náklady na přesun výroby zpět, pak to bude asi dobrá zpráva možná pro podnikatele, trochu i pro makroekonomy, pro PR současné vlády určitě, ale pro zaměstnance v Česku obecně? Asi ne.
Chci ale věřit, že české pastelky staronově vyráběné opět u nás doma jsou jen důkazem toho, že škrábání se za uchem opačnou rukou a ekonomické krátkozrakosti už snad odzvonilo i přes tlak všeobjímající globalizace.
