Den Radovana čili Radovanův den

Neboli pěkně jihočesky Radovanovo den. Protože Radovan má dneska svátek a jmeniny se mají slavit. Nejlépe celý den. Nabízím podrobný časosběrný popis, jak jsem dnes od rána slavil.

07:22 

"Honzo vstávej, sedm už bylo, chtěl jsi vstávat před sedmou. V osm máš být u doktora."

Ježíšmarjá, proč mě teda budíš až teď?  si ale říkám jenom v duchu, na otevřenou kritiku jsem ještě příliš rozespalý.

"Když jdeš stejně pozdě, nevezmeš Andulku do školy? Tam to na osmou stihnete krásně a já už taky nestíhám, tak bude mít průšvih jenom jeden z nás, co, Honzí?"

A pak si vzpomenu, kdo má dneska svátek a jde to. Radovan: Ale to je skvělé, kdypak sis naposled s dcerkou užil ty nádherné chvíle doprovázení do první třídy. Sluníčko sotva vychází, vzduch nádherně voní ránem a vy dva pošlapete spolu po Nuselských schodech! Radost!

Hezky jsme si cestou popovídali. S kým ve škole ka a s kým neka a tak. Na učení nedošlo.

08:36

"Měl jste tu být v osm! Tak to si teď budete muset počkat. Nemáme jenom vás! Posaďte se do čekárny. Jste doufám na lačno? Tak do vyšetření ani nepít!"

Usedám mezi čtyři pacienty, co nejspíš jsou objednaní po mně a půjdou asi přede mnou. Nevadí ani trochu. Mám v mysli Radovana: Úžasné! Konečně si přečteš pár kapitol v té knížce, co jsi dostal pod stromeček a ještě ji ani pořádně neotevřel. Stejně jsi marod a nemáš nic lepšího na práci, ne?

Otevírám knihu od Ježíška. Pěkná.

10:54

"Výsledky pošleme paní doktorce do pátku."

Teď už ani Radovana nepotřebuju. Přece kdyby tam něco hrubě nesedělo a neměli by jistotu, že dožiješ do pátku, tak by neriskovali a rovnou si tě tady nechají.

Hned mě tělo bolí míň.

12:06

Chlupatá dobrmanice nedočkala návratu páníčka a vypustila včerejší granule na lino v předsíni. To nesnáším, a to ještě eufemizuju. Teď tedy musí Radovan ve mě řvát hodně nahlas: Ale jak ta krásně tvaruje! Kam se hrabe Němý Bobeš. To máš štěstí, pamatuješ, když jedla místo granulí paštiky, jaká to byla konzistence. Takhle to sebereš a uklidíš raz dva. A ani to šikulka jedna, neudělala v pokoji na parkety, to by byla hrůza, viď?

Jasně, tyhle bobky přece uklidím raz dva. Aspoň už nebude muset žena, až přijde domů, vytírat. a možná mne i pochválí.

16:14

Nepochválila. Nestihla si všimnout podlahy, když přikvačily z práce a ze školy. "Víš kolikátýho je? Čtrnáctýho! Já tušila, že má dneska něco bejt. Třídní schůzky! Dojdeš tam, viď?"

"Nemám vycházky."

I bez Radovanových optimistických připomínek vím, že  Aspoň jí i sobě připravíš v klidu než se vrátí nějakou dobrou véču a vše se v dobré obrátí, uvidíš, bude to ještě krásný večer.

No jasně, že měl pravdu. Přišla v dobré náladě, Nanda bude mít samé jedničky. Teda za mých mladých let jsme v pololetí 1. třídy dostávali jen jednu, ale nechť.

19:40

Chutnalo. Radovan ve mně má slibné připomínky do blízké večerní budoucnosti.

19:48

"Ona se Nanda ještě sprchuje? Slyším vodu."

Pračka. Prasklá hadice. Vytírám potopu a trochu z dálky slyším Radovana: To je ale štěstí! Ještě, že se to nestalo zítra. To by úplně pokazilo středu. A to by byla škoda. 

No jo, vždyť dneska je teprve úterý. To mi asi vyloudilo úsměv na rtech i nad tím mokrým hadrem. "Čemu se prosímtě směješ?! Jestli to vyplavilo i sousedy, tak to s nima půjdeš vyřizovat ty!"

Klidně, stejně středa večer je až zítra. Hezký svátek, Radovane!

https://www.youtube.com/watch?v=M_6dOMMjeqU